Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Princip "Pán hory": Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(+ linky)
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, je v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie).
Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi je populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se ale v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie).


Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. [[wikipedia:cs:svízel přítula|svízel přítula]], [[wikipedia:cs:pcháč bezlodyžný|pcháč]]), ve střevech savců, ptáků (např. [[wikipedia:cs:ostružiník maliník|malina]], [[wikipedia:cs:šípky|šípek]]), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. [[wikipedia:en:water caltrop|kotvice]]), činností mravenců (např. [[wikipedia:cs:vlaštovičník|vlaštovičník]]), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý).
Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. [[wikipedia:cs:svízel přítula|svízel přítula]], [[wikipedia:cs:pcháč bezlodyžný|pcháč]]), ve střevech savců, ptáků (např. [[wikipedia:cs:ostružiník maliník|malina]], [[wikipedia:cs:šípky|šípek]]), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. [[wikipedia:en:water caltrop|kotvice]]), činností mravenců (např. [[wikipedia:cs:vlaštovičník|vlaštovičník]]), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý).

Aktuální verze z 7. 10. 2009, 22:53

Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi je populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se ale v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie).

Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. svízel přítula, pcháč), ve střevech savců, ptáků (např. malina, šípek), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. kotvice), činností mravenců (např. vlaštovičník), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý).