Technologické prognózování
Technologické prognózování (anglicky: technological forecasting) je pojem a vědecká disciplína označující zkoumání a předvídání technologického vývoje.
Technologické prognózování vychází z podrobné analýzy stávajícího stavu technologií, na jejímž základě se snaží vymezit trendy a vytvořit možné scénáře vývoje jednotlivých technologií a jejich uplatnění. Prognózování rozvoje technologií je základním předpokladem pro výzkum, stejně jako pro byznys. V omezené míře jej aplikuje každý, kdo se pohybuje v oblasti technologií a musí se rozhodovat. Přidělují se podle něj granty (výzkum jaké technologie podpoříme?), rozhodují se podle něj ředitelé firem (jakou technologii koupíme, která nám zaručí konkurenční výhodu?) i běžní zákazníci (co a kdy si koupím, jak dlouho to vydrží než to zastará?). Protože se bez prognózování není možné obejít, dochází k rozvoji vědního oboru, jenž rozvíjí a aplikuje metody, pomocí nichž zkoumá technologický vývoj.
Počátky technologického prognózování jako vědecké disciplíny spadají do období druhé světové války, kdy došlo k rychlému rozvoji technologií a válčící strany potřebovaly vědět, na co se připravit. Do vzniku oboru a prvních výzkumů investovala americká vláda. Ve spojených státech pak dochází k jeho prudkému vývoji a vzniku metodologie.[1] Metody, které využívá technologické prognózování, vycházejí z obecných prognostických metod. Jedná se především o Delfskou metodu, extrapolaci a analýzu trendů, růstové a trendové křivky atd. Jedním ze základních předpokladů pro úspěšné prognózování je aplikace několika metod současně[1]; přičemž je nutné nezaměřit se pouze na danou technologii či oblast, ale i na technologie příbuzné.[2] Například prognózování vývoje fotoaparátů nebylo úspěšné, pokud výzkumníci nebrali v potaz mobilní telefony a jejich nahrazování běžných kompaktních fotoaparátů (špatný odhad vývoje proto dovedl k úpadku např. slavné firmy Kodak, která původně digitální fotoaparát vymyslela[3]).
V současnosti dochází k dalšímu rozvoji technologické prognózování. Může za to prudký rozvoj technologií a vznik nových a jejich pronikání do všech oblastí životů. To přispívá ke vzniku obav jak z možných negativních důsledků, tak očekávání nových příležitostí. Očekává se, že většina stávajících povolání v následujících dekádách přestane existovat, přičemž není jasné, jaké se vytvoří. Někteří varují před pokroky v umělé inteligenci a možných negativních důsledků pro lidstvo (viz existenciální rizika). Technologické prognózování nemůže odpovědět na otázku, jaké budou technologie a jak změní svět. Může ale naznačit scénáře, které ovlivní rozhodování a pomohou vytvářet vhodné technologie, předcházet negativním důsledkům a přispějí tak k udržitelnému rozvoji.
Výzkumné instituce[editovat | editovat zdroj]
Přehled některých výzkumných institucí, které se zabývají technologickým prognózováním.
- TechCast Project
- Singularity Institute for Artificial Intelligence
- Future of Humanity Institute
- The Millennium Project
- Institute for the Future
- Future Humanity Institute
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Přehled literatury.
- Cantamessa, M., & Montagna, F. (2016). Fundamentals of Technology Forecasting. In Management of Innovation and Product Development (pp. 81-86). Springer London.
- Louie, G. G. (2009). Persistent forecasting of disruptive technologies.
- Mann, D. L. (2003). Better technology forecasting using systematic innovation methods. Technological Forecasting and Social Change, 70(8), 779-795.
- Phillips, F., & Linstone, H. (2016). Key ideas from a 25-year collaboration at technological forecasting & social change. Technological Forecasting and Social Change, 105, 158-166.
- Rejeski, D., Pauwels, E., & Koo, J. (2016). Science and Technology Forecasting.Handbook of Science and Technology Convergence, 149-162.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 2 Existing Technology Forecasting Methodologies | Persistent Forecasting of Disruptive Technologies | The National Academies Press. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI:10.17226/12557.
- ↑ Technology forecasting. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 673620494.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Slavný Kodak v digitální době zaspal. Teď se topí v dluzích [online]. [cit. 2016-07-05]. Dostupné online.
