Struktura mezinárodních organizací: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
m (typografie)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
*'''Exekutivní orgán'''. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
*'''Parlamentní či para-parlamentní instituce'''. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
*'''Administrativně-podpůrný aparát organizace'''. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr OSN|Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr|Mezinárodní soudní dvůr]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF|UNICEF]] coby agentury OSN.
*'''Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity'''. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF|UNICEF]] coby agentury OSN.
*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).
*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).



Aktuální verze z 2. 9. 2017, 07:08

Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:

  • Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
  • Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury EU.
  • Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
  • Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: Mezinárodní soudní dvůr, Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při WTO.
  • Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah WTO a OSN). Příklady: UNESCO, FAO (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo UNICEF coby agentury OSN.
  • Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací (OSN, Světová obchodní organizace a Rada Evropy).


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]