Slaměný dům: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
*'''Samonosná konstrukce'''
 
*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, an níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"></ref>  
+
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, an níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>
 +
 
*'''Dřevěná konstrukce'''
 
*'''Dřevěná konstrukce'''
 
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů.
 
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů.
Řádek 17: Řádek 18:
  
 
== Průběh stavby ==
 
== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli .<ref name="steen"></ref>.
+
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech nejčastějí z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná kontrukce se někdy balí do kovového pletiva, které  chrání slámu před hlodavci. Následuje    
+
Na základech nejčastějí z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, což není žádoucí. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná kontrukce se někdy balí do kovového pletiva, které  chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je používána i koňskská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref>Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>
 
 
 
 
Důležitý je velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.
 
  
 
== Sociální aspekt==
 
== Sociální aspekt==

Verze z 21. 11. 2008, 12:54


Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.

Sláma - jako stavební materiál

Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“. Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.[1]

Typy konstrukcí

  • Samonosná konstrukce

Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, an níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.[1]

  • Dřevěná konstrukce

Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů.

  • Lisovaná sláma

Průběh stavby

Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.[1]. Na základech nejčastějí z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, což není žádoucí. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná kontrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je používána i koňskská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.[2]

Sociální aspekt

"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovenicích a Ekokomunitách.


Zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008
  2. Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008

Odkazy

Návrh slaměného domu

Související stránky

Ekokomunity Zelená architektura

Externí odkazy

Externí zdroje