Problémy globalizace: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: O vyčerpávající výčet jednotlivých konkrétních problémů současného světa se pokusil zástupce ředitele Světové banky pro Evropu J. F. Rischard v...)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
O vyčerpávající výčet jednotlivých konkrétních problémů současného světa se pokusil zástupce ředitele [[Světová banka|Světové banky]] pro Evropu J. F. Rischard v knize Pravé poledne<ref>Rischard, J. F. (2002). High noon: twenty global problems, twenty years to solve them. New York: Basic Books.</ref>. Mnohé z nich, ba převažující většina, nebyly vyvolány globalizací, ale jsou důsledkem modernizačního vývoje (moderny), v podstatě důsledkem zavedení kapitalistického systému hospodářství, rozvoje vědy a uplatněním jejích technologických poznatků ve výrobě, organizaci práce atd. Globalizace přispívá v mnoha směrech k intenzifikaci těchto problémů a dramatizaci jejich působení. Autor odhaduje, že na řešení nám zbývá ne víc než 20 let. Situaci – nejen v jeho pojetí – dynamizuje především stále prudký demografický růst: počet obyvatel, který činil ještě v roce 1990 celkem 5 mld., je dnes 6 mld. a v letech 2020–2025 dosáhne 8 mld. Druhý dynamizující činitel představují technologická revoluce a ekonomická revoluce – vznik nové formy ekonomiky, která bude vyvolávat bezprecedentní stresy, ale také nabízet bezprecedentní příležitosti.)
+
O vyčerpávající výčet jednotlivých konkrétních problémů současného světa se pokusil zástupce ředitele [[w:cs:Světová banka|Světové banky]] pro Evropu J. F. Rischard v knize Pravé poledne<ref>Rischard, J. F. (2002). High noon: twenty global problems, twenty years to solve them. New York: Basic Books.</ref>. Mnohé z nich, ba převažující většina, nebyly vyvolány globalizací, ale jsou důsledkem modernizačního vývoje (moderny), v podstatě důsledkem zavedení kapitalistického systému hospodářství, rozvoje vědy a uplatněním jejích technologických poznatků ve výrobě, organizaci práce atd. Globalizace přispívá v mnoha směrech k intenzifikaci těchto problémů a dramatizaci jejich působení. Autor odhaduje, že na řešení nám zbývá ne víc než 20 let. Situaci – nejen v jeho pojetí – dynamizuje především stále prudký demografický růst: počet obyvatel, který činil ještě v roce 1990 celkem 5 mld., je dnes 6 mld. a v letech 2020–2025 dosáhne 8 mld. Druhý dynamizující činitel představují technologická revoluce a ekonomická revoluce – vznik nové formy ekonomiky, která bude vyvolávat bezprecedentní stresy, ale také nabízet bezprecedentní příležitosti.)
 
   
 
   
 
Podle autorových odhadů se bude musit – také v souvislosti s růstem životní úrovně v rozvojových zemích – zvýšit produkce potravin o 40 %, z toho produkce obilovin o 30 %, masa o 60 %. Celková spotřeba energie stoupne ve srovnání s dneškem dvakrát, v některých rozvojových zemích třikrát až pětkrát. Tak Čína bude každý měsíc uvádět do provozu novou tisícimegawattovou elektrárnu.
 
Podle autorových odhadů se bude musit – také v souvislosti s růstem životní úrovně v rozvojových zemích – zvýšit produkce potravin o 40 %, z toho produkce obilovin o 30 %, masa o 60 %. Celková spotřeba energie stoupne ve srovnání s dneškem dvakrát, v některých rozvojových zemích třikrát až pětkrát. Tak Čína bude každý měsíc uvádět do provozu novou tisícimegawattovou elektrárnu.
Řádek 15: Řádek 15:
 
<references/>
 
<references/>
  
 
+
== Odkazy ==
 +
=== Externí odkazy ===
 +
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]
 +
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization na anglické Wikipedii]
 
{{globalizace}}
 
{{globalizace}}
 
{{licence cc|Mezřický, Václav}}
 
{{licence cc|Mezřický, Václav}}

Aktuální verze z 14. 5. 2016, 13:43

O vyčerpávající výčet jednotlivých konkrétních problémů současného světa se pokusil zástupce ředitele Světové banky pro Evropu J. F. Rischard v knize Pravé poledne[1]. Mnohé z nich, ba převažující většina, nebyly vyvolány globalizací, ale jsou důsledkem modernizačního vývoje (moderny), v podstatě důsledkem zavedení kapitalistického systému hospodářství, rozvoje vědy a uplatněním jejích technologických poznatků ve výrobě, organizaci práce atd. Globalizace přispívá v mnoha směrech k intenzifikaci těchto problémů a dramatizaci jejich působení. Autor odhaduje, že na řešení nám zbývá ne víc než 20 let. Situaci – nejen v jeho pojetí – dynamizuje především stále prudký demografický růst: počet obyvatel, který činil ještě v roce 1990 celkem 5 mld., je dnes 6 mld. a v letech 2020–2025 dosáhne 8 mld. Druhý dynamizující činitel představují technologická revoluce a ekonomická revoluce – vznik nové formy ekonomiky, která bude vyvolávat bezprecedentní stresy, ale také nabízet bezprecedentní příležitosti.)

Podle autorových odhadů se bude musit – také v souvislosti s růstem životní úrovně v rozvojových zemích – zvýšit produkce potravin o 40 %, z toho produkce obilovin o 30 %, masa o 60 %. Celková spotřeba energie stoupne ve srovnání s dneškem dvakrát, v některých rozvojových zemích třikrát až pětkrát. Tak Čína bude každý měsíc uvádět do provozu novou tisícimegawattovou elektrárnu.

Novou formu ekonomiky bude stimulovat další zrychlení proudu informací, zejména v podnikání, finančních transakcích apod. Hovoří se v té souvislosti o „síťové ekonomice“ charakterizované mj. rychlejšími a spolehlivějšími výrobními procesy, novými formami sdružování, jež budou překračovat meze tradičního společného podnikání (joint venture) rozšířenou nabídkou většího spektra služeb aj. Na trhu se budou objevovat stále nové výrobky, vzniknou nové trhy, dále poroste produktivita aj. To ovšem bude vyvolávat i stresy: nutnost přizpůsobovat se „novým pravidlům hry“, vznik disparit, zmatky a zranitelnost – trhů i lidských osudů. To může vyústit až v krizi komplexity.

Rischard pak vypočítává dvacet nejzřetelnějších problémů, s nimiž se světové společenství bude musit vyrovnávat a které bude třeba řešit dřív, než přerostou do globálních krizí či krize. Jeho prognózy jsou sice konkrétnější, než byly závěry První zprávy o stavu světa Meze růstu vydané v roce 1972 manželi Meadowsovými. Nicméně závěry obou prací se liší pokud jde o odhad budoucího vývoje jen nevýznamně: i Meadowsovi v roce 1972 předpovídali možné zhroucení světového kulturně civilizačního systému, třebaže až kolem roce 2100, zatímco Rischard uvažuje dnes jen o pouhých dvaceti letech. Krize kolem těžby ropy dává ovšem zapravdu jak manželům Meadowsovým, tak Rischardovi.

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Rischard, J. F. (2002). High noon: twenty global problems, twenty years to solve them. New York: Basic Books.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]