Nedostatek vody: Porovnání verzí
Značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročit nabídku o 40%.<ref name="weforum17" /><ref name="NCDO">{{citace webu|url=http://www.ncdo.nl/sites/default/files/Globaliseringsreeks%203%20Water.pdf |titul=Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict |publisher=NCDO, Netherlands |datum=2012-01-08 |datum přístupu=2018-08-16}}</ref> | Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročit nabídku o 40%.<ref name="weforum17" /><ref name="NCDO">{{citace webu|url=http://www.ncdo.nl/sites/default/files/Globaliseringsreeks%203%20Water.pdf |titul=Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict |publisher=NCDO, Netherlands |datum=2012-01-08 |datum přístupu=2018-08-16}}</ref> | ||
+ | |||
+ | Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody.<ref>{{Citace periodika | ||
+ | | příjmení = Postel | ||
+ | | jméno = Sandra L. | ||
+ | | příjmení2 = Daily | ||
+ | | jméno2 = Gretchen C. | ||
+ | | příjmení3 = Ehrlich | ||
+ | | jméno3 = Paul R. | ||
+ | | titul = Human Appropriation of Renewable Fresh Water | ||
+ | | periodikum = Science | ||
+ | | datum = 1996-02-09 | ||
+ | | ročník = 271 | ||
+ | | číslo = 5250 | ||
+ | | strany = 785–788 | ||
+ | | issn = 0036-8075 | ||
+ | | doi = 10.1126/science.271.5250.785 | ||
+ | | jazyk = en | ||
+ | | url = http://science.sciencemag.org/content/271/5250/785 | ||
+ | | datum přístupu = 2018-08-16 | ||
+ | }}</ref><ref>{{Citace periodika | ||
+ | | příjmení = Savenije | ||
+ | | jméno = H.H.G | ||
+ | | titul = Water scarcity indicators; the deception of the numbers | ||
+ | | periodikum = Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans and Atmosphere | ||
+ | | datum = 2000-01 | ||
+ | | ročník = 25 | ||
+ | | číslo = 3 | ||
+ | | strany = 199–204 | ||
+ | | issn = 1464-1909 | ||
+ | | doi = 10.1016/s1464-1909(00)00004-6 | ||
+ | | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1464190900000046 | ||
+ | | datum přístupu = 2018-08-16 | ||
+ | }}</ref> Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.<ref>{{Citace periodika | ||
+ | | příjmení = Vörösmarty | ||
+ | | jméno = Charles J. | ||
+ | | příjmení2 = Green | ||
+ | | jméno2 = Pamela | ||
+ | | příjmení3 = Salisbury | ||
+ | | jméno3 = Joseph | ||
+ | | titul = Global Water Resources: Vulnerability from Climate Change and Population Growth | ||
+ | | periodikum = Science | ||
+ | | datum = 2000-07-14 | ||
+ | | ročník = 289 | ||
+ | | číslo = 5477 | ||
+ | | strany = 284–288 | ||
+ | | issn = 0036-8075 | ||
+ | | pmid = 10894773 | ||
+ | | doi = 10.1126/science.289.5477.284 | ||
+ | | poznámka = PMID: 10894773 | ||
+ | | jazyk = en | ||
+ | | url = http://science.sciencemag.org/content/289/5477/284 | ||
+ | | datum přístupu = 2018-08-16 | ||
+ | }}</ref><ref>{{Citace periodika | ||
+ | | příjmení = Ercin | ||
+ | | jméno = A. Ertug | ||
+ | | příjmení2 = Hoekstra | ||
+ | | jméno2 = Arjen Y. | ||
+ | | titul = Water footprint scenarios for 2050: A global analysis | ||
+ | | periodikum = Environment International | ||
+ | | datum = 2014-03 | ||
+ | | ročník = 64 | ||
+ | | strany = 71–82 | ||
+ | | issn = 0160-4120 | ||
+ | | doi = 10.1016/j.envint.2013.11.019 | ||
+ | | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0160412013002791 | ||
+ | | datum přístupu = 2018-08-16 | ||
+ | }}</ref>. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní využívání vody jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = Water Scarcity {{!}} Threats {{!}} WWF | ||
+ | | periodikum = World Wildlife Fund | ||
+ | | url = https://www.worldwildlife.org/threats/water-scarcity | ||
+ | | jazyk = en | ||
+ | | datum přístupu = 2018-08-16 | ||
+ | }}</ref> Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku. [3] Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit. [2] | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 16. 8. 2018, 06:15
Nedostatek vody znamená nedostatek zdrojů sladké vody k uspokojení poptávky po vodě. Tento nedostatek ovlivňuje všechny kontinenty a dle Světového ekonomického fóra se jedná, z hlediska dopadu v dalším desetiletí, o největší globální riziko.[1] To se projevuje částečným uspokojením nebo absolutním neuspokojením potřeb, hospodářskou soutěží o množství nebo kvalitu vody, spory mezi uživateli, nezvratným vyčerpáním zásob podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí.[2] Jedna třetina světové populace (2 miliardy lidí) žije za podmínek vážného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce.[3][4][5][6] Půl miliardy lidí na celém světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok.[3] Polovina největších světových velkoměst se potýká s nedostatkem vody.[5]
Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročit nabídku o 40%.[5][7]
Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody.[8][9] Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.[10][11]. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní využívání vody jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.[12] Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku. [3] Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit. [2]
Odkazy
Reference
- ↑ Water crises are a top global risk. World Economic Forum [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Coping with water scarcity. An action framework for agriculture and food stress [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2012, [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 MEKONNEN, Mesfin M.; HOEKSTRA, Arjen Y.. Four billion people facing severe water scarcity. Science Advances. 2016-02-01, roč. 2, čís. 2, s. e1500323. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. ISSN 2375-2548. DOI:10.1126/sciadv.1500323. PMID 26933676. (anglicky)
- ↑ 4 billion people face water shortages, scientists find [online]. World Economic Forum, 2016-02-17, [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 How do we prevent today's water crisis becoming tomorrow's catastrophe? [online]. World Economic Forum, 2017-03-23, [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Global Water Shortage Risk Is Worse Than Scientists Thought [online]. Huffingtonpost.com, 2016-02-15, [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict [online]. 2012-01-08, [cit. 2018-08-16]. Dostupné online.
- ↑ POSTEL, Sandra L.; DAILY, Gretchen C.; EHRLICH, Paul R.. Human Appropriation of Renewable Fresh Water. Science. 1996-02-09, roč. 271, čís. 5250, s. 785–788. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. ISSN 0036-8075. DOI:10.1126/science.271.5250.785. (anglicky)
- ↑ SAVENIJE, H.H.G. Water scarcity indicators; the deception of the numbers. Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans and Atmosphere. 2000-01, roč. 25, čís. 3, s. 199–204. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. ISSN 1464-1909. DOI:10.1016/s1464-1909(00)00004-6.
- ↑ VÖRÖSMARTY, Charles J.; GREEN, Pamela; SALISBURY, Joseph. Global Water Resources: Vulnerability from Climate Change and Population Growth. Science. 2000-07-14, roč. 289, čís. 5477, s. 284–288. PMID: 10894773. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. ISSN 0036-8075. DOI:10.1126/science.289.5477.284. PMID 10894773. (anglicky)
- ↑ ERCIN, A. Ertug; HOEKSTRA, Arjen Y.. Water footprint scenarios for 2050: A global analysis. Environment International. 2014-03, roč. 64, s. 71–82. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. ISSN 0160-4120. DOI:10.1016/j.envint.2013.11.019.
- ↑ Water Scarcity | Threats | WWF. World Wildlife Fund [online]. [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. (anglicky)