Mezinárodní olympijský výbor a životní prostředí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.
Sídlo MOV

Téma životního prostředí je v dnešní době velmi často diskutované na různých konferencích vládního i nevládního charakteru, sportovní prostředí nevyjímaje. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), coby nejdůležitější mezinárodní sportovní organizace, samozřejmě nemůže ve vztahu k životnímu prostředí zaujímat neutrální stanovisko. Vztah k životnímu prostředí řeší MOV v jednom ze svých základních principů, konkrétně principu udržitelnosti.[1]

Historický vývoj

Prvním výrazným krokem, který MOV ve vztahu k životnímu prostředí učinil, bylo akceptování výzvy Světové konference o životním prostředí v Riu de Janeiru v roce 1992, která vyzvala širokou veřejnost a mezinárodní organizace k ochraně životního prostředí.

Problematice sportu a životního prostředí MOV dále věnoval prostor na XII. olympijském kongresu v roce 1994, na kterém byla, v rámci oslav 100 let existence výboru, ustanovena komise MOV „Sport a životní prostředí“ a bylo rozhodnuto o pořádání konferencí na téma sportu a životního prostředí. První z konferencí se konala v roce 1995 v Lausanne a prozatím poslední, desátá, v roce 2013 v ruském Soči.

Zvláště důležitá byla konference v roce 1999 v Rio de Janeiru, kde byla schválena tzv. „Agenda 21 olympijského hnutí“, která představuje základní dokument pro vztah ekologie a sportu.

Nejvýrazněji se snaží zástupci MOV prosazovat ohleduplnost k životnímu prostředí při výběru pořadatelských měst olympijských her. Předlohou se stala koncepce vypracovaná pořadateli LOH v Sydney 2000, která vznikla ve spolupráci s nevládní organizaci Greenpeace a nese název „Environmental Guidlines“. Na základě této koncepce musí město, které kandiduje na pořadatele OH, splnit tyto ekologické požadavky:

  1. Informovat o systému péče o životní prostředí a organizacích, které se na tomto systému v dané oblasti podílejí.
  2. Předložit přehled o aktuální situaci životního prostředí a definovat potencionální rizikové oblasti, včetně grafického znázornění.
  3. Zajistit záruku kompetentních představitelů, že činnost OH bude probíhat v souladu s místní, regionální a národní legislativou.
  4. Dodat posudek, že veškerá nově budovaná sportoviště, jsou navržena v souladu s uzavřenými dohodami o životním prostředí a danou legislativou.
  5. Předložit plán akcí souvisejících s pořádáním OH a jejich vliv na životní prostředí.
  6. Organizační výbor OH musí uvést, že byl vytvořen program předběžné opatrnosti k životnímu prostředí.
  7. Definovat postup ochrany životního prostředí během příprav OH.
  8. Popsat plán hospodaření s energiemi a pokusit se odhadnout jejich budoucí vývoj a vliv na životní prostředí.
  9. Popsat pilotní projekty a plány rozvoje, které budou v souvislosti s hrami využity.
  10. Další specifické požadavky.[2]

OH po roce 2000

  1. Ekologicky úspěšné: Sydney (2000), Salt Lake City (2002), Turín (2006), Vancouver (2010), Londýn (2012),
  2. Ekologicky neúspěšné: Atény (2004), Peking (2008), Soči (2014), Rio de Janeiro (2016), Pchjongčchang (2018)

Toto dělení vzniklo na základě schopnosti organizačního výboru jednotlivých OH naplnit jednotlivé projekty a studie, které byly před hrami vypracovány, zároveň naplnit očekávání MOV a zajistit budoucí provoz jednotlivých sportovišť.

Obecně lze konstatovat, že ekologicky úspěšnější byly hry ve městech s dlouhodobě stabilnější ekologickou, politickou, ale také sociální situací. Je zde zřejmý fakt, že ani dostatek finančních zdrojů, jako např. Peking 2008 nebo Soči 2014, nezaručuje, že budou hry z pohledu ekologie úspěšné.[3]

Výzvy do budoucna

Pro MOV je pochopitelně zásadní, aby byly OH zorganizovány v souladu se všemi uzavřenými dohodami o životním prostředí, především protože hry představují příklad pro všechny ostatní mezinárodní, národní i lokální sportovní akce, nově budovaná sportovní zařízení a činnost sportovních klubů, sponzorů a výrobců sportovního zboží.

Této problematice se MOV, konkrétně komise pro Sport a životní prostředí věnuje v publikaci „Manual on Sport and the Environment“, která za nejdůležitější body uvádí následující body:

  • zachování biodiverzity,
  • ochranu ekosystémů,
  • územní plánování,
  • znečištění životního prostředí,
  • péči o přírodní zdroje a hospodaření s odpady,
  • zdraví a bezpečnost,
  • rušivé vlivy,
  • ochranu kulturního dědictví.

Český překlad této publikace je součástí 16. svazku Olympijské knihovničky ČOV.[2]

Situace v ČR

Český olympijský výbor musí jako člen akceptovat snahy MOV, ale zároveň má vlastní iniciativy v rámci ČR. První byla vytvoření vlastní komise pro Sport a životní prostředí. Tato komise vydala řadu materiálů a odborných publikací věnujících se ekologické problematice.

Jednou ze stěžejních byla výzva „Sportuj a chraň životní prostředí“ vydaná v roce 2001, která představuje jakýsi kodex ekologického chování ve sportu.

Základní oblasti, kterým se tato výzva věnuje jsou:

  1. Hospodaření s vodou.
  2. Energetické úspory.
  3. Hospodaření s odpady a snížení emisí.
  4. Doprava.
  5. Výstavba sportovních objektů.
  6. Ochrana přírody.[2]

Pro ČOV je velmi důležité snažit se následovat postup MOV. Jedním z důležitých kroků je navázání spolupráce s koncernem Toyota, který bude od letošního roku partnerem ČOV a poskytne všem českým olympionikům hybridní automobily. Zároveň musí ČOV brát v potaz jedinečnost českého sportovního a kulturního prostředí, ve kterém je výbor vnímán jako jedna ze svrchovaných sportovních organizací. Proto by měl ČOV důsledněji vzdělávat všechny sportovní organizace, aby při organizování sportovních akcí, provozování sportovních zařízení a také při každodenní činnosti postupovaly dle materiálů vydaných komisí pro Sport a životní prostředí. Přestože většina sportovních subjektů v ČR výzvy komise respektuje, tak je stále dost těch, kteří tak nečiní a svým jednáním poškozují životní prostředí. Proti těmto „škůdcům“ by měl ČOV ostřeji vystupovat a pokusit se zavést určité sankce, které by je přiměly své jednání přehodnotit.

Jednou obrovskou výzvou pro ČOV je po neúspěšné kandidatuře Prahy jako pořadatele LOH 2016 vytvořit v České republice takové podmínky, aby Praha v budoucnu měla možnost olympiádu uspořádat, a tím ukázat ostatních sportovním subjektům tu správnou cestu, jak pořádat světovou sportovní akci, a přitom nezpůsobit žádnou újmu životnímu prostředí.

Odkazy

Související stránky

Reference

  1. Woa > Olympism | World Olympians Association. olympians.org [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 2,0 2,1 2,2 POLLERT, Jaroslav; DOLEŽAL, Tomáš. Olympismus a ekologie [online]. Český olympijský výbor [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  3. PECHMAN, Václav. Environmentální aspekty Olympijských her. Parametr "periodikum" je povinný! 2018-09-12, s. 50–56. Dostupné online [cit. 2019-09-17]. (cs-CZ) 

Externí odkazy