Horolezectví a ochrana přírody

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horolezci v Adršpašských skalách

Tradičním pojetím horolezectví se rozumí pohyb v přírodním horském terénu, ať už skalnatém, či pokrytém vrstvou sněhu či ledovcem.

Mezi základní hodnoty tradičního horolezectví patří ohleduplné chování k přírodě, tak aby se krajina zachovala v původním stavu i pro další generace. Pro zachování této hodnoty musí překonávání přírodních překážek probíhat pouze pomocí lidských schopností a dovedností, resp. bez použití technologických zařízení. Avšak pro zachování bezpečnosti jsou do skal uměle přidány jistící prostředky.

Ochranou přírody se rozumí všechny činnosti, které napomáhají ke snížení dopadů vzorců spotřeby na ekosystémy. Tyto činnosti zahrnují jak terénní práce, tak i šetrné hospodaření v přírodě.

Poškozování přírody při horolezectví[editovat | editovat zdroj]

V oblastech, kde je více skalní vegetace a povrch skal je posetý mechem, často dochází k prořezávání této vegetace, jelikož lezení v takové oblasti je pro horolezce obtížnější. Největší problém ale nastává ve chvíli, kdy se jedná o invazní druh organismu. Pokud se tento druh dostane na jiné stanoviště, může poškodit původní organismy a narušit tak rovnováhu.

Dalším problémem, se kterým je možné se na skalách setkat, jsou hnízda ptáků. Z tohoto důvodu jsou v některé oblasti omezeny časově. Na místo, kde je hnízdo, se nechodí. Toto místo se obchází obloukem a nevstupuje se ani na blízké cesty vedoucí kolem hnízda. U nás je možné se setkat například se sokolem stěhovavým, poštolkou obecnou, rarohem velkým, rorýsem obecným či rehkem domácím.

Narušování půdního krytu například odstraňováním jehličí či listí, rozdupáváním trávy nebo vyšlapáváním pěšinky mimo přikázanou cestu, přispívá ke zvýšené erozi půdy. Půdní kryt narušuje také samotné odskakování od skály při boulderingu, kdy dochází k deformaci povrchu, proto se doporučuje používat bouldermatku, aby k deformaci půdy nedošlo.

Samotné lezení na skále je příčinou také eroze skal. U nás k tomuto jevu dochází zejména na pískovcových skalách, kde je hornina měkká a tudíž snáze poškoditelná. Eroze skal při horolezectví je nejčastěji způsobena posunujícím se lanem, které rozedírá povrch skály, ale také zakládáním prostředků pro jištění nebo samotným opracováváním rukama a nohama při lezení a o vyrývání symbolů do skal nemluvě. Mezi závažné problémy samotného pobytu v přírodě je zanechávání zde odpadků, tvorba skládek odpadu nebo výstavba záchodů v tábořištích. Tato činnost zapříčiňuje zvýšený výskyt plevelu a kopřiv v dané oblasti. Mezi další činnosti související s tábořením, které ohrožují přírodu a živočichy kolem, patří rozdělávání ohňů, přílišný hluk, ničení okolních porostů a další.[1]

Využívání magnézia je u nás zakázané, ale stále se najdou jedinci, kteří tento zákaz nedodržují. Mezi jeho neblahé dopady na přírodu patří například ucpávání porézního materiálu, podpoření zvětrávacích procesů, chemické ovlivnění okolí skal a další.[2]

Organizace pro podporu ochrany přírody v oblasti horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Český horolezecký svaz, jehož činnost je soustředěna hlavně na:

  • vyjednávání možnosti lezení v chráněných oblastech,
  • informování horolezců o podmínkách a možnostech lezení ve skalních terénech,
  • dodržování stanovených podmínek orgány ochrany přírody a jejich realizace, která zahrnuje např. vystavění informačních tabulí, zpřehlednění přístupových cest a jejich značení...
  • propagaci informací týkající se ochrany přírody pro správce skal a OVK (Oblastní vrcholová komise)

Asociación Sinhuella se soustředí na:

  • komunikaci ohledně způsobů minimalizace dopadů horolezectví na životní prostředí prostřednictvím různých přednášek s experty na toto téma, videí, článků atd.,
  • vzdělávání veřejnosti v oblasti chování se na skalách a v jejich okolí v souladu s respektováním životního prostředí, dále v oblasti důležitosti lesů a biodiversity,
  • průzkumy zaměřené na zjištění zpětné vazby od veřejnosti.[3]

Horolezectví v chráněných oblastech[editovat | editovat zdroj]

Horolezectví je možné provozovat pouze v oblastech, kde tato činnost není zákonem zakázána. Výjimkou jsou oblasti, vyhrazené skály a cesty, na které mají členové ČHS a UIAA vstup povolen. Velmi často i v takových oblastech existují ještě další podmínky pro provozování horolezectví (časové omezení, omezení počtu horolezců atd.).

Příslušné informace o možnostech lezení v určité chráněné oblasti jsou většinou dostupné v návštěvním řádu příslušné oblasti. Například na webových stránkách KRNAPU je k nahlédnutí návštěvní řád parku, ve kterém najdeme článek věnující se přímo horolezectví v této oblasti. Článek vymezuje oblasti, kde je horolezectví povoleno, zároveň také ale upravuje podmínky, jejich návštěvy (většinou pouze za denního světla), které musí být návštěvníky splněny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BOUCHAL, Jan. Škodí lezci skalám?. Ekolist.cz [online]. 2003-06-05 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ TUREK, Jakub. Magnézium? NE!. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ Association SinHuella helps restoring climbing areas and educates about forest conservation – UIAA [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]



ikona
Tento článek vznikl na základě seminární práce studenta/ů FTVS UK: Denní studium 2019
Kateřina Králíčková: Horolezectví a ochrana přírody .
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Horolezectví_a_ochrana_přírody&oldid=25809“