Dynamická rovnováha
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Vznikající globální etika je ve vztahu dynamické rovnováhy s kulturními odlišnostmi na lokální úrovni – to je také klíčovým konceptem ve vzdělání pro udržitelnou budoucnost. Tato rovnováha znamená, že udržitelnost bude postavena na aktivitě jedinců a podniků v jejich vlastních společenstvích, a do dalších oblastí bude rozšířena díky sdílenému porozumění a novým vizím.
Není cílem předpisovat, jakých forem by mohla udržitelná budoucnost nabýt. Spíše se má jednat o adaptaci obecně platných zkušeností v místním kontextu a pro lokální potřeby. Přesto by měla být ve vzdělávacím procesu podpořena nová globální etika „vzájemné propojenosti a vzácnosti života“. Výukové činnosti by měly reflektovat dynamickou rovnováhu mezi čtyřmi dimenzemi a principy, které jsou základem trvalé udržitelnosti:
Dimenze udržitelnosti Hodnotové principy sociální udržitelnost mír a rovnost ekologická udržitelnost ochrana a zachování ekonomická udržitelnost přiměřený rozvoj politická udržitelnost demokracie
Zásady[editovat | editovat zdroj]
Tyto dimenze udržitelnosti znamenají, že v rámci udržitelných praktik lidé by měli:
- respektovat jeden druhého a vysoce hodnotit právo a mír
- moudře chránit přírodní systémy a zdroje
- vysoce hodnotit rozvoj a uspokojování životních potřeb pro všechny
- činit rozhodnutí spravedlivými a demokratickými prostředky
Rozvíjení lidské kapacity a odpovědnosti, které by umožnily uplatnit tyto principy v osobním přístupu, rodinném životě a v rozhodování na úrovni místních, národních a globálních společenstev – to je úkol vzdělání pro udržitelnou budoucnost. (adaptováno z Ecotrust)
Praktické aspekty[editovat | editovat zdroj]
Vzorce neudržitelného rozvoje v současné době převládají, protože principy demokracie a rovnosti nejsou tak široce uplatňovány, jak by mohly být. To znamená, že rozhodování o budoucnosti není spravedlivě rozděleno mezi státy světa a dokonce ani v rámci jednotlivých zemí. Nejdůležitější jsou demokratické principy otevírající prostor pro vlastní volbu, účast a přispění. Z toho důvodu existují mezinárodní snahy o podporu reforem v místní a národní správě a mezinárodních institucích. Toto úsilí zahrnuje:
- Rozvíjení demokratických institucí ve světě, zvláště v zemích, kde se dosud neměly příležitost rozvíjet samy;
- Vytváření kapacit pro nevládní organizace, profesní sdružení (včetně těch, které jsou zaměřeny na učitele), a jiné součásti silné občanské společnosti;
- Vymýcení korupce ve vládě a podnicích;
- Decentralizace rozhodování na patřičné lokální úrovni správy.
Tyto záležitosti jsou podrobně vyjádřeny v dokumentech z konference Světové banky o demokracii a přiměřeném rozvoji, která se uskutečnila v r. 1999 v Koreji.
Odraz ve vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Díky svému etickému rozměru může být vzdělávání pro udržitelný rozvoj začleněno zvláště do výchovných témat, která jdou napříč osnovami, jako je například výchova k občanství, zdravotní a spotřebitelská výchova atd.
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.
- Adaptováno z Ecotrust: Building a Conservation Economy; East Midlands (UK) Regional Environmental Education Forum (REEF); a Mountain Association for Community Economic Development (MACED) - Communities by Choice.