Editace stránky Dotace a jiné přímé nebo nepřímé podpory dopravy z veřejných rozpočtů
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Dotace jsou „takový nástroj, který udržuje ceny pro spotřebitele pod tržní úrovní, nebo pro výrobce nad tržní úrovní“<ref name="OECD04">OECD (2004): Environmentally harmful subsidies and international instruments. OECD, Paris</ref>. Tato definice tak zahrnuje i tzv. skryté dotace. To jsou „dotace“ v podobě např. regulací, kdy pro sektor, který více poškozuje životní prostředí, jsou tyto regulace méně přísné, než pro sektor méně škodící životnímu prostředí. Jako příklad lze uvést nákladní dopravu, kdy uživatelé silnic jsou zvýhodněni zadarmo poskytovanou infrastrukturou oproti těm, kteří používají environmentálně příznivější železniční dopravu, z které však platí náklady za využívání železniční dopravní cesty. | Dotace jsou „takový nástroj, který udržuje ceny pro spotřebitele pod tržní úrovní, nebo pro výrobce nad tržní úrovní“<ref name="OECD04">OECD (2004): Environmentally harmful subsidies and international instruments. OECD, Paris</ref>. Tato definice tak zahrnuje i tzv. skryté dotace. To jsou „dotace“ v podobě např. regulací, kdy pro sektor, který více poškozuje životní prostředí, jsou tyto regulace méně přísné, než pro sektor méně škodící životnímu prostředí. Jako příklad lze uvést nákladní dopravu, kdy uživatelé silnic jsou zvýhodněni zadarmo poskytovanou infrastrukturou oproti těm, kteří používají environmentálně příznivější železniční dopravu, z které však platí náklady za využívání železniční dopravní cesty. | ||
Environmentálně nepříznivé dotace (EHS) jsou „všechny druhy finančních podpor a regulací, které jsou poskytovány, aby ovlivnily konkurenceschopnost určitých výrobků, procesů nebo regionů, a tak, společně s existujícím daňovým režimem (necíleně) diskriminovaly praktiky příznivější k životnímu prostředí“ | Environmentálně nepříznivé dotace (EHS) jsou „všechny druhy finančních podpor a regulací, které jsou poskytovány, aby ovlivnily konkurenceschopnost určitých výrobků, procesů nebo regionů, a tak, společně s existujícím daňovým režimem (necíleně) diskriminovaly praktiky příznivější k životnímu prostředí“<ref name="OECD04">OECD (2004): Environmentally harmful subsidies and international instruments. OECD, Paris</ref>. | ||
V nejširším pojetí si EHS můžeme rozdělit do čtyř skupin<ref>EEB (2004): NGO guidance for promoting national reforms of environmentally harmful subsidies. European Environmental Bureau, Brusel, prosinec 2004</ref>: | V nejširším pojetí si EHS můžeme rozdělit do čtyř skupin<ref>EEB (2004): NGO guidance for promoting national reforms of environmentally harmful subsidies. European Environmental Bureau, Brusel, prosinec 2004</ref>: | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
# veřejně poskytované zboží či služby nebezpečné pro životní prostředí: např. dálnice nebo odvoz odpadu za dumpingové-dotované ceny. | # veřejně poskytované zboží či služby nebezpečné pro životní prostředí: např. dálnice nebo odvoz odpadu za dumpingové-dotované ceny. | ||
Dle zdrojů OECD<ref name="OECD04" /> jsou EHS široce rozšířeny a v průměru dosahují výše okolo 5 % HDP. Z toho tvoří dvě třetiny EHS podpory producentům v zemědělství. Odstranění takovýchto dotací je často považováno za příznivé řešení jak pro životní prostředí, tak pro zvýšení ekonomické efektivity. Odstranění EHS totiž odrazuje od určitého typu chování (nepříznivého pro životní prostředí) jeho relativním znevýhodněním, přičemž dále nepodporuje environmentálně nepříznivé chování, snižuje vládní výdaje, čímž vede ke snížení deficitů veřejných rozpočtů, snižuje distorze na trhu a nekonzervuje stávající stav, ale tlačí k technologickému rozvoji a inovacím. | Dle zdrojů OECD<ref name="OECD04">OECD (2004)</ref> jsou EHS široce rozšířeny a v průměru dosahují výše okolo 5 % HDP. Z toho tvoří dvě třetiny EHS podpory producentům v zemědělství. Odstranění takovýchto dotací je často považováno za příznivé řešení jak pro životní prostředí, tak pro zvýšení ekonomické efektivity. Odstranění EHS totiž odrazuje od určitého typu chování (nepříznivého pro životní prostředí) jeho relativním znevýhodněním, přičemž dále nepodporuje environmentálně nepříznivé chování, snižuje vládní výdaje, čímž vede ke snížení deficitů veřejných rozpočtů, snižuje distorze na trhu a nekonzervuje stávající stav, ale tlačí k technologickému rozvoji a inovacím. | ||
Jedním z příkladů environmentálně nepříznivých dotací v dopravě v ČR je vratka spotřební daně zemědělcům z titulu tzv. "zelené nafty". Tuto podporu lze považovat za nepříznivou vůči životnímu prostředí, neboť je podporováno spalování [[wikipedia:cs:fosilní palivo|fosilního paliva]]. | Jedním z příkladů environmentálně nepříznivých dotací v dopravě v ČR je vratka spotřební daně zemědělcům z titulu tzv. "zelené nafty". Tuto podporu lze považovat za nepříznivou vůči životnímu prostředí, neboť je podporováno spalování [[wikipedia:cs:fosilní palivo|fosilního paliva]]. | ||