Pojmy spojené s konceptem ekologické stopy
Biodiverzita[editovat | editovat zdroj]
Ochrana biodiverzity – podle doporučení Světové komise životního prostředí a rozvoje, které se objevilo ve zprávě Naše společná budoucnost z roku 1987, je třeba ponechat část území pro ochranu ostatních druhů žijících na Zemi. Toto území by mělo zaujímat 12 %.
Biologická (ekologická) kapacita[editovat | editovat zdroj]
celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru, například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou.
Bioproduktivní prostor[editovat | editovat zdroj]
země (i vodní plocha), která je biologicky produktivní, s významnou fotosyntetickou aktivitou.
Ekologický deficit (lokální, globální)[editovat | editovat zdroj]
množství, o které přesahuje ES lokálně nebo globálně dostupnou ekologickou kapacitu.
Ekologicky (biologicky) produktivní země (produktivní půda)[editovat | editovat zdroj]
areály s významnou rostlinnou nebo živočišnou produktivitou; jejich součet pro určitou zemi dává její dostupnou biologickou kapacitu. (viz. též bioproduktivní prostor)
Mezera trvalé udržitelnosti[editovat | editovat zdroj]
vypovídá o rozdílu mezi ekologickou produkcí a současnou lidskou nadměrnou spotřebou. Rozvíjení udržitelnosti znamená zmenšování mezery trvalé udržitelnosti.
Nosná (únosná) kapacita[editovat | editovat zdroj]
tradičně definována jako maximální populace daných druhů, která může v určitých podmínkách existovat neomezeně dlouho. V lidském kontextu bývá také definována jako maximální bezpečná zátěž prostředí.
Přírodní kapitál[editovat | editovat zdroj]
množství přírodních prostředků, které kontinuálně poskytují přírodní statky a služby. Hlavní funkce zahrnují produkci zdrojů (dřeva nebo obilnin), vstřebávání odpadů a život podporující funkce (ochrana před UV zářením, ochrana biodiverzity, stability klimatu).