Formování alternativních budoucností
Užívání scénářů - alternativních možných budoucností - je důležitý výzkumný nástroj. V určitém rozsahu lidi mohou ovlivnit, co považují za pravděpodobné nebo preferované užitím kvalitativních a kvantitativních metod. Sledováním variant možností je možné budoucnost lépe tvarovat než ji pouze předpovídat. Formování alternativních budoucností začíná vytvářením množství scénářů. Vytváření scénářů je několika etapový proces. Jedna z těchto etap zahrnuje studium trendů. Ty dělíme na krátkodobé a dlouhodobé, dlouhodobé mají vliv na mnoho společenských skupin, vznikají pomalu a mají hluboký základ. Naopak trendy krátkodobé trvají kratší časový úsek, ovlivňují pouze určité společenské skupiny, šíří se rychle a zároveň brzy zanikají (např. módní trendy).
Předvídání budoucností zahrnuje širokou škálu od předvídání ekologických katastrof skrze utopickou literaturu, kde i ti nejchudší žijí v dobrých podmínkách skrze transformaci do post-lidské éry, která povede k zániku všech forem života na Zemi např. při nanotechnologické katastrofě. Předpovědi budoucností mají rozporuplnou pověst a nezaznamenávají velkou úspěšnost. Často se zabývají pouze extrapolací technických a společenských trendů a prohlašují, že se budou v budoucnu vyvíjet podobně. ale technický pokrok a sociokulturní změny se dějí nárazově a posléze se vývoj ubírá jiným směrem a odlišným tempem.
Mnoho předpovědí z poloviny dvacátého století předvídalo vesmírný turismus do roku 2000 ale ignorovaly možnosti všudypřítomných, levných počítačů, zatímco marxistické předpovědi se nevyplnily dodnes. Na druhé straně mnoho předpovědí do určité míry budoucnost předpovědělo. Současní futurologové spíše uvádějí možné scénáře, které mohou nastat než pouhé predikování budoucnost. Tvrdí, že porozumění možným scénářům pomáhá jednotlivcům i organizacím k větší flexibilitě. Množství korporací využívá teoretických a praktických poznatků studií budoucností jako součást své strategie rizikového managementu, pro analýzu dlouhodobých i krátkodobých trendů a identifikaci divokých karet (událostí, které mají nízkou pravděpodobnost ale vysoký impakt).[1] Každý úspěšný i neuspěšný byznys se nějakým způsobem potýká s budoucností - například ve výzkumu a rozvoji, inovacích a analýze trhu, očekávání konkurenčního chování, atd.[2][3]
Slabé signály, budoucí znamení a divoké karty[editovat | editovat zdroj]
Pojmem slabé signály ve výzkumu budoucností můžeme označovat pokročilé, výrazné a sociálně situované indikátory změn v trendech a systémech, které konstituují základní informační podklady umožňující anticipační aktivity. Definice slabých signálů je předmětem diskuzí mezi různými výzkumníky a konzultanty. Někdy je brána jako informace vztahující se k budoucnosti jindy jako vynořující se problematika. Elina Hiltunen ve svém novém konceptu znaků budoucnosti zkouší překlenout zmatení ohledně definice slabého signálu kombinací problematiky, vysvětlení a znamení budoucnosti, které více holisticky popisují změnu.
Divoké karty odkazují k málo pravděpodobným událostem mající dalekosáhlý dopad, jako například existenciální rizika. Toto pojetí může být začleněné do standardního projektů zaměřených na předvídání a představeno v anticipační aktivitě utvářející rozhodnutí s cílem zvýšit schopnost společenských skupin k adaptování na překvapení, které s sebou přináší neustále se měnící tržní prostředí. Takovéto náhlé a jedinečné události mohou představovat body zvratu ve vývoji daných trendů či systémů. Divoké karty mohou nebo nemusí být oznámeny slabými signály, které jsou neúplnými a fragmentovanými daty, z kterých je možné vyvodit relevantní informace pro předvídání. Někdy dochází k záměně pojmů a divoké karty a slabé signály jsou považovány za synonyma, což je ale chybná interpretace.
Dlouhodobá tradice napříč kulturami a obzvláště v médiích zahrnuje množství predikcí pro nadcházející rok na jeho počátku. Tyto predikce jsou občas založeny na aktuálních kulturních trendech (hudba, filmy, móda, politika), občas jsou to jen zbožná přání událostí, které by nastat měly.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ A sample presentation on risk management
- ↑ Rohrbeck, Rene (2010) Corporate Foresight: Towards a Maturity Model for the Future Orientation of a Firm, Springer Series: Contributions to Management Science, Heidelberg and New York, ISBN 978-3-7908-2625-8
- ↑ Rohrbeck, R. H.G. Gemuenden (2010) Corporate Foresight: Its Three Roles in Enhancing the Innovation Capacity of a Firm" Technological Forecasting and Social Change, forthcoming
V tomto článku je použit překlad článku Futures studies na anglické Wikipedii.