Trhy práce

Situace na globálních trzích práce je ovlivněna několika zásadními faktory:

• nerovnoměrností hustoty osídlení: přelidněné státy jako Indie a Čína mají 20krát větší hustotu osídlení než USA a 40krát ve srovnání s Kanadou,
• demografickou implozí prakticky v celé euroamerické civilizaci (a explozí na ostatních kontinentech),
• zvýšenými možnostmi migrace – stěhování v měřítku zeměkoule.

„Knowledge based society“, jež vládne globálním trhům, považuje právem „šedou kůru mozkovou“ za nejvzácnější ekonomický statek. Demografická krize v našem civilizačním okruhu a migrační tlaky z chudých zemí směřují k „novému stěhování národů“. Avšak – srovnatelně vzato – jsou toky kapitálu nadány daleko větší mobilitou. Frikce a migrační politiky znamenají často selektivní reglementaci na trzích práce a zájemce dělí na vyvolené a zavržené. Problémy „marginalizace“ – „vyloučení na okraj“ – zájmu globálních trhů (exclusion) mají ovšem těžké sociální důsledky, pomáhají udržovat existenci „duálních ekonomik“ v řadě rozvojových zemí, ale dokonce i v zaostávajících regionech vyspělého světa.

Migrace, úniky mozků

Ani transfery „vyvolených“ nelze považovat za „fair play“. Investice post-suverénního státu do vzdělání jeho občanů se v okamžiku jejich trvalé emigrace stávají ztracenou investicí: vědění se totiž z povahy věci spontánně „privatizuje“ a bohatší země tak selektivně „sifonují“ lidské zdroje. V globální ekonomice vznikají celé „řetězce“ přetahování a odsávání mozků (USA – EU – střední Evropa – postsovětské republiky – centrální Asie...)

Odlivem mozků je nejvíce postižena Afrika jako kontinent a dále země, které mají vzdělávací systém postavený na znalosti angličtiny (Indie, Pákistán). I když některé země získávají významný příspěvek ke svému HDP tím, že jejich emigranti posílají domů peníze, ztracené veřejné investice do vzdělání tím nejsou kompenzovány a dlouhodobý odliv nejkvalitnější části populace znamená podvazování šance na rozvoj hospodářství, zdravotnictví, školství a veřejné správy afrických zemí. Co do profese, patrně největší odlivy mozků se týkají lékařů a zdravotnického personálu. Paradoxně, ale ekonomicky zákonitě, nejvíce na této migraci získávají ty nejbohatší země s nízkou hustotou populace (Kanada, USA, západní Evropa...). Otázkám migrace a politikám ovlivňování migrace se věnuje „International Organization for Migration“ (IOM).

„Selektivní migrace“ se týká určitých skupin „vzdělanostního kapitálu“ a je ovlivňována cílevědomými politikami zemí vystěhovalců, ale ještě více síty a motivačními pohnutkami zemí přijímajících migraci. Možnost volného pohybu pracovních sil a právo na vystěhování je považováno za jedno ze „základních lidských práv“. Nutno ovšem přiznat, že hájení těchto práv ze strany vyspělého světa je také „zájmově podmíněno“: jsou to právě bohaté země, které na takové migraci nejvíce profitují. Existují i ostřejší termíny „parazitování“ na investicích do veřejného vzdělání rozvojových zemí (včetně tranzitivních).

Zdroj

Bechhofer, F. (ed), Population Growth and the Brain. Edinburgh Univ. Press http://www.iom.int.

Odkazy

Externí odkazy

• Trh práce na české Wikipedii
• Labour economics na anglické Wikipedii