Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+
Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+ (SRR21+, Strategie)[1] je strategickým dokumentem pro roky 2021–2027, který definuje cíle regionální politiky a regionálního rozvoje v souladu se zákonem č. 248/200 Sb. o podpoře regionálního rozvoje.[2] Regionální politika státu si klade za cíl, aby u ostatních politik, koncepcí a strategií byla zohledněna specifika různých typů území. Strategie určuje, ve kterých oblastech je třeba zohledňovat územně specifický přístup a jaké druhy opatření mají být realizovány v konkrétních typech regionů. Strategie vychází ze Strategického rámce Česká republika 2030, ale není nadřazena ostatním státním strategickým dokumentům. Nicméně by ze Strategie měly vycházet strategie rozvoje jednotlivých krajů v Česku.
Potřeba zohlednit územní dimenzi a připravit různé nástroje podpory pro různá území vychází z nerovnoměrného rozvoje Česka. I přes snahy o snižování rozdílů mezi regiony, přetrvávají velké nerovnosti v ekonomických či sociálních indikátorech mezi kraji nebo menšími celky. V některých případech jsou zásadní rozdíly také v kvalitě životního prostředí a mají také dopad na zdraví obyvatel. Bohužel v některých případech dokonce nejen že nedochází ke snižování rozdílů mezi regiony, ale k jejich nárůstu.
Klasifikace oblastí Česka
Pro potřeby Strategie je území Česka rozděleno do pěti kategorií, kterým jsou věnovány specifické cíle a typová opatření. Tři kategorie území Metropole, Aglomerace a Regionální centra a jejich venkovské zázemí se nemohou překrývat. Další dvě kategorie Strukturálně postižené kraje a Hospodářsky a sociálně ohrožená území se mohou s těmito třemi i mezi sebou navzájem překrývat (viz Obrázek 1). Ukázky měst a jejich zařazení do strategických cílů viz Obr. 2.
Metropolitní území
Metropolitní území jsou v SRR21+ definována tři: Praha, Brno a Ostrava, včetně jejich zázemí, i venkovského.
Aglomerace
Jako aglomerace jsou definována zbývající krajská města a jejich venkovské zázemí: Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, České Budějovice, Liberec, Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc a Zlín. Aglomerace jsou vymezeny s ohledem na význam měst v regionu, Zvláštní postavení zaujímá Plzeň, která svou velikostí a charakteristikou leží na pomezí mezi aglomerací a metropolí. Do kategorie aglomerace jí řadí relativně menší velikost funkčního zázemí města.
Regionální centra a jejich venkovské zázemí
Regionální centra se dělí na centra vyššího řádu (obvykle s počtem obyvatel více než 15 tisíc v samotném městě a alespoň 30 tisíc ve spádovém území) a centra nižšího řádu (obvykle minimálně 5 tisíc obyvatel a celkem alespoň 10 tisíc ve spádovém území). Venkov je definován jako území, které nespadá do území metropolí ani aglomerací (zde je zajímavá definice venkova jako toho, co zbude, když definujeme podle určitých znaků města).
Strukturálně postižené kraje
Strukturálně postižené kraje jsou typické pro vyšší koncentraci sociálních, ekonomických a environmentálních problémů. Jedná se o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Tyto kraje byly definovány jako strukturálně postižené již dříve, ve vazbě na Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (RESTART).[3]
Hospodářsky a sociálně ohrožená území
Hospodářsky a sociálně ohrožená území jsou definována na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP). Zahrnují obce s nejhoršími výsledky těchto ukazatelů: intenzita bytové výstavby; hrubá míra celkového přírůstku; index stáří; podíl nezaměstnaných osob; a intenzita podnikatelské aktivity. Dále jsou do této kategorie zařazeny i obce v bývalých vojenských újezdech.
Cíle a opatření
Každý z pěti typů území představuje ve Strategii jeden strategický cíl, který má několik specifických cílů. Specifické cíle se dále dělí na konkrétní typová opatření. Šestý strategický cíl je průřezový pro všechna území (viz Tabulka 1). Strategie předpokládá, že aktéři rozvoje mohou do určité míry aplikovat i typová opatření, která jsou primárně určená pro jiné cíle. Platí, že obce v zázemí metropolí či aglomerací mohou využívat i typová opatření určená především pro regionální centra a jejich zázemí. Obce v aglomeracích mohou využívat typová opatření určená pro aglomerace. Typová opatření pro strukturálně postižené kraje nebo hospodářsky a sociálně postižená území se nevylučují s opatřeními pro tři předchozí strategické cíle/oblasti. To znamená, že obce mohou zpravidla využívat typová opatření z několika strategických cílů. Realizace záleží na konkrétních podmínkách a akčních plánech implementace Strategie.
| Strategický cíl | Specifický cíl |
| 1. Mezinárodně konkurenceschopná metropolitní území adaptovaná na ekonomický, prostorový a populační růst | 1.1 Napomáhat transformaci metropolitních ekonomik směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou a k ekonomice založené na znalostech, vytvářet podmínky pro významnější a intenzivnější zapojení firem do evropské a světové ekonomiky a pro posílení postavení metropolitních území ve střední Evropě v konkurenci podobných území |
| 1.2. Zlepšit dopravní spojení mezi metropolemi a významnými středoevropskými centry osídlení, posílit kvalitní dopravní spojení mezi metropolemi a jejich zázemím, zvyšovat atraktivitu jiných způsobů dopravy než individuální automobilové dopravy a zlepšovat propojení různých módů dopravy | |
| 1.3. Zajistit občanskou vybavenost v dostatečném rozsahu a dostupnosti v jádrech metropolitních oblastí, suburbiích i v širším zázemí a omezit riziko vzniku sociální polarizace a segregovaných či vyloučených lokalit | |
| 1.4. Efektivně využívat zastavěné území, omezit zastavování volné krajiny vyvolávané růstem metropolitních území, rozšiřovat a propojovat plochy a hmoty zeleně v intravilánech a zefektivnit hospodaření s vodou a energií v metropolitních územích | |
| 2. Aglomerace využívající svůj růstový potenciál a plnící úlohu významných krajských hospodářských, kulturních a akademických center | 2.1. Zlepšovat podmínky pro posun domácích i zahraničních firem od nákladově orientované konkurenceschopnosti směrem ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a rozvíjet inteligentní specializaci v aglomeracích a jejich zázemí |
| 2.2. Zlepšit či dobudovat napojení aglomerací na blízká, velká sídla za hranicemi a na sousední aglomerace nebo metropole, zlepšit dopravu mezi jádry aglomerací a jejich zázemím a zlepšovat podmínky pro atraktivitu jiných způsobů dopravy než individuální automobilové dopravy. | |
| 2.3. Zajištění dostatečného rozsahu služeb a předcházení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení | |
| 2.4. Efektivně řešit problémy životního prostředí spojené s koncentrací velkého množství obyvatel a adaptovat aglomerace na změnu klimatu | |
| 3: Hospodářsky stabilizovaná regionální centra představují snadno dostupná centra kultury, zaměstnanosti a obslužnosti příslušných funkčních regionů, jejich venkovské zázemí je na regionální centra dobře dopravně napojeno, disponuje dostatečnou sítí služeb a jsou v něm uplatňována inovativní řešení | 3.1. Vytvořit vhodné podmínky pro diverzifikaci ekonomické základny regionálních center a jejich venkovského zázemí a využití jejich potenciálu a podpořit propojení podnikatelských subjektů ve vztahu k potřebám trhu práce |
| 3.2. Zlepšit dopravní dostupnost v rámci regionů | |
| 3.3. Zlepšit dostupnost služeb v regionálních centrech i v jejich venkovském zázemí s důrazem na kulturní dědictví, péči o památky a místní specifika a reagovat na problémy spojené se stárnutím a existencí či vznikem sociálně vyloučených lokalit | |
| 3.4. Pečovat o prostředí obce a stabilizovat dlouhodobé využívání krajiny a zamezit její degradaci | |
| 3.5. Umožnit energetickou transformaci venkovského zázemí regionálních center | |
| 4. Revitalizované a hospodářsky restrukturalizované regiony, přizpůsobené a flexibilně reagující na potřeby trhu | 4.1. Rostoucí podniky schopné se vyrovnávat se změnami na globálních trzích |
| 4.2. Zvýšení objemu přímých zahraničních investic s vyšší přidanou hodnotou ve strukturálně postižených krajích | |
| 4.3. Podpořit růst inovační výkonnosti výzkumem a vývojem s většími přínosy pro hospodářství | |
| 4.4. Zajistit kompetentní lidi/pracovníky pro průmysl, služby a veřejnou správu | |
| 4.5. Odstranění bariér rozvoje souvisejících se sociální nestabilitou a lepší využití potenciálu k proměně a rozvoji krajů | |
| 4.6. Revitalizovat a regenerovat území pro lepší podnikání a zdravější život obyvatel | |
| 5. Dobrá kvalita života v hospodářsky a sociálně ohrožených územích | 5.1. Zvýšení diverzifikace ekonomických činností a podpora tvorby lokálních pracovních míst |
| 5.2. Zajistit dobrou dopravní dostupnost v rámci regionu a ve vazbě na aglomerace a metropole | |
| 5.3. Zajistit efektivní prevenci sociálního vyloučení a energetické chudoby a podporovat komunitní život v obcích | |
| 5.4. Zajištění dostatečné občanské vybavenosti | |
| 6. Kvalitní plánování regionálního rozvoje přispívající k plnění cílů regionální politiky | 6.1. Posilovat koordinaci strategického a územního plánování |
| 6.2. Rozvíjet strategické plánování na bázi funkčních regionů a posilovat spolupráci aktérů v území | |
| 6.3. Zohledňovat územní dimenzi v rámci sektorových politik a rozvíjet SMART řešení | |
| 6.4. Zefektivnit výkon veřejné správy a podpořit bezpečné poskytování elektronických služeb občanům | |
| 6.5. Zlepšit práci s daty v oblasti regionálního rozvoje |
Zdroj: MMR (2020).
Cíle a opatření z pohledu Místních akčních skupin
Specifické cíle a konkrétní typová opatření jsou důležité pro Místní akční skupiny (MAS). Při přípravě strategií komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) na období 2021–2027 musí 70 % aktivit MAS odpovídat typovým cílům, předepsaným regionu, ve kterém se MAS nachází. Rozkládá-li se MAS ve více regionech (týká se jí tedy více strategických cílů), platí limit 70 % na všechny strategické cíle dohromady. To znamená, že 30 % aktivit se může týkat jiných cílů než těch předepsaných. Strategie regionálního rozvoje tak do určité míry určuje témata, jimž se komunitně vedený rozvoj zdola musí věnovat. Na druhou stranu, možnost aplikace strategických cílů na více území (opatření určené pro metropole lze použít v aglomeracích; opatření pro regionální centra lze použít v zázemích metropolí či aglomerací) umožňuje určitou flexibilitu v zaměření se na konkrétní cíle a plány.
Odkazy
Související články (na Enviwiki)
Odkazy
Reference
- ↑ MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Zákon 248/2000 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Restart regionu [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
- Regionální statistiky ČSÚ
- Regionálný rozvoj na slovenské Wikipedii
- Regionalistika na české Wikipedii
- Region na české Wikipedii
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.