Pracovní prostředí a zdraví
Jde především o hygienu a bezpečnost práce, osobní hygienu a bezpečnost
V posledních letech se klade větší důraz na hygienu a bezpečnost, zvláště v zaměstnání. Pracovní podmínky se nesrovnatelně zlepšily, v období průmyslové revoluce se umíralo ve věku 30 – 40-ti let v důsledku pracovních chorob. Nebylo zabezpečeno, aby zaměstnanci byli ochráněni proti nebezpečným látkám, nákazám, hluku, fyzické zátěži, prachu, chemickým látkám záření aj. Ani dnes není stav ideální, zvláště v rozvojových zemích, ale jsou snahy zavádět různá legislativní opatření, předcházet pracovním úrazům a onemocněním.
Je snaha o dodržování základních pravidel, důsledky jejich porušení byly vidět například při jaderném výbuchu roku 1986 v Černobylu, který měl vliv na široké okolí a stav životního prostředí v několika následujících desetiletích; dalšími příklady byly výbuch chemického reaktoru v Sevesu v roce 1976 (nedaleko italského Milána), při kterém došlo k uvolnění dioxinů do ovzduší, a katastrofa v Bhópálu (v Indii), kde roku 1984 unikl z místní továrny smrtelně jedovatý metyl izokyanát.
Základní pravidla pro hygienu a bezpečnost práce
Pro Českou republiku existuje vyhláška 432/2003 Sb., která zařazuje jednotlivé práce do kategorií, které vyjadřují souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími o kvalitě pracovních podmínek ze zdravotního hlediska. Práce jsou rozděleny do čtyř kategorií: práce z první kategorie nemají nepříznivý vliv na zdraví, u druhé je nepříznivý vliv výjimečný, třetí skupina viditelně překračuje hygienické limity a do čtvrté spadají práce, u nichž je vysoké ohrožení života.
Základní povinnosti ohledně bezpečnosti a její prevence jsou obsaženy v zákoníku práce zákon č. 65/1965 Sb., hlava pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Zákoník také stanoví povinnosti zaměstnance dodržovat nařízená bezpečnostní opatření.
Zvláštní ochranu poskytuje česká legislativa i pracovním podmínkám žen a dětí (jde především o náročnost práce, dobu pracovního vytížení,...).
Není možné vytvořit nulové nebezpečí práce, avšak je třeba neustále zlepšovat pracovní podmínky, věnovat se i preventivním opatřením.
Odkazy
Základní pravidla pro hygienu a bezpečnost práce
Legislativa
Zákon 258/2000 Sb. o veřejném zdraví
432/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.
Vyhláška č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnice 91/382/EHS.
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.
Vliv pracovního prostředí na zdraví lidí
Uran a jeho těžba
Uran byl jako prvek poprvé popsán německým chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem v roce 1789 a záměrně se začal na našem území těžit zhruba v polovině 19. století. U provozovaných dolů nebezpečí představuje zejména vzduch odváděný výduchy, prašnost těžené horniny i zpracovávané hlušiny, případně úniky důlních vod. Navíc při loužení uranu v severních Čechách bylo kontaminováno přes 240 milionů m3 podzemních vod nebezpečnými chemikáliemi.
Z hlediska zdravotních rizik je v případě uranu nejvíce prozkoumána radioaktivita. Rozpadem uranu se uvolňuje ionizující záření, které je významným rizikovým faktorem pro vznik rozmanitých nádorových onemocnění. Podle oficiálních statistik připadá 75 až 80 procent všech úředně uznaných zhoubných nádorových onemocnění z povolání právě na obor těžby a úpravy uranových rud.
Některé ze studií ukazují, že škodliviny spojené s těžbou uranu mohou představovat zdravotní rizika i pro lidi, kteří nepracují v uranových dolech. V České republice je například prokázáno zvýšené riziko rakoviny plic při vdechování radonu. Nedávná německá studie ukázala statisticky významně vyšší riziko vzniku rakoviny plic, leukémie nebo rakoviny ledvin u lidí, kteří pijí vodu s lehce zvýšeným obsahem uranu.
Zdroje
- Bezpečnost práce a hygiena - základní práva a povinnosti. Povinnosti zaměstnavatele
- • Petr Brhel: Zhoubný novotvar jako nemoc z povolání, Onkologická péče, 1/2008
- • PetrBrhel, Zdeňka Fenclová, Markéta Petrovová: Zhoubné nádory jako nemoci z povolání v České republice v letech 1991 až 2009, Onkologie, 5/2011
- • Eliška Pilecká: Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy, bakalářská práce, 2007, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
- • RADON bulletin, prosinec 2009, Státní ústav radiační ochrany
- • Vladislav Klener: Principy a praxe radiační ochrany, Praha, 2000
- • Řeřicha at al.: Incidence of leukemia, lymphoma, and multiple myeloma in Czech uranium miners: a case-cohort study. Environmental Health Perspectives, 06/2006