OH Londýn 2012 – Ekologické aspekty při výstavbě sportovišť

V posledních letech se stále více hovoří o souvislosti mezi sportem a životním prostředím. Olympijském hnutí má snahu více prosazovat ochranu životního prostředí v souvislosti s Olympijskými hrami. MOV v roce 1992 podpořil Světovou konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiro, která vyzývala světovou veřejnost k ochraně životního prostředí a přijetí tak strategie trvale udržitelného rozvoje. MOV se proto rozhodl přispět k celosvětovému úsilí, aby podmínky pro plnohodnotný život jak současné, tak i následujících generací byly co nejpříznivější. ^[3]

Úsilí MOV o ekologizaci sportu je patrné i při výběru hostitelských zemí pro OH. Organizační výbor kandidátských měst mají povinnost zpracovat ekologickou koncepci při organizaci zimních i letních olympijských her. Poprvé bylo povinné předložení ekologických plánů od všech kandidátů při přidělení ZOH 2002. ^[3]

Historické zkušenosti však ukazují, že volba místa konání olympijských her bývá občas problematická. Tento fakt dokládají například letní olympijské hry v Pekingu (2008) v metropoli nedemokratické Číny, která je proslulá potlačováním lidských práv a ekologickou arogancí, což je podle řady mezinárodních organizací v rozporu s duchem olympijských her.

OH v Londýně 2012

Pro LOH 2012, bylo zapotřebí vybudovat mnoho nových sportovních areálů. Pořadatelé však dokázali efektivně využít i starší sportoviště. Hlavním dějištěm her byl Olympijský park. Další sportoviště se nacházela po celém území Londýna i mimo něj.

Olympijský park byl vybudován na ploše více než 2 500 km² v bývalé průmyslové čtvrti ve východní části Londýna. Park se skládá z 8 sportovišť a Olympijské vesnice. ^[2]

Konstruktéři se poučili z předchozích olympiád konaných v Pekingu a Aténách. Sportoviště byla navržena tak, aby mohla být využívána i po skončení olympijských her. Byla zde patrná snaha pořadatelů o co nejekologičtější přístup. Příkladem mohou být olympijská sportoviště, která jsou udržitelná a ohleduplná k životnímu prostředí.

Zdroj: mappinglondon.co.uk

Handball Arena

Sport: házená, moderní pětiboj

Divácká kapacita: 7 000

Házenkářská hala byla jedna z neudržitelnějších staveb z pohledu dopadu na životní prostředí. Aréna je postavená z cihel ze stavařského prachu, její fasáda je tvořena z recyklované mědi. Hala byla vybavena unikáním systémem osvětlení. Efektivně se využívá i dešťová vodu ke splachování toalet, což snižuje provozní náklady na tyto položky o 40 %. Napojení na centrální topný a chladicí systém Olympijského parku pak znamená další úsporu energie. Nyní je hala dějištěm sportovních a kulturních akcí.

Velodrome

Velodrom na OH London 2012

Sport: dráhová cyklistika

Divácká kapacita: 6 000

Závodní dráha velodromu, je tvořena speciálním dřevem, kvůli němuž je třeba uvnitř udržovat stabilní teplotu. Kvůli zajištění tepelné izolace se velodrom stal jednou z nejsložitějších a nejekologičtějších staveb na LOH 2012. Celá hala je přirozeně odvětrávaná a konstrukce dobře využívá denní světlo, což snižuje spotřebu elektrického osvětlení. Nyní hala slouží profesionálním cyklistům i londýnským obyvatelům.

Zdroj: nazeleno.cz

Aquatics Centre

Vodní centrum OH London 2012

Sport: moderní pětiboj, plavání, synchronizované plavání, skoky do vody

Divácká kapacita: 17 500

V centru se nachází dva 50 m bazény – závodní a tréninkový, a 25 m bazén pro skoky do vody. Centrum je tvořeno především betonem nevyžadujícím další povrchové úpravy. Tribuny, které byly po skončení olympijských her demontovány, byly z oceli a PVC materiálů bez ftalátů. Po hrách byla divácká kapacita stadionu snížena a stalo se z něj zábavní středisko pro širokou veřejnost.

Zdroj: nazeleno.cz

Water Polo Arena

Sport: vodní pólo

Divácká kapacita: 5 000

Aréna byla součástí Aquatic Centre – po hrách byla rozebrána a znovu postavena v jiné části Londýna. Její součástí byl závodní a tréninkový bazén.

Basketball Arena

Basketball Arena - OH London 2012

Sport: basketbal, házená

Divácká kapacita: 12 000

Postaveno jako dočasné sportoviště her. Hala se může pochlubit speciální konstrukcí Flatpack umožňující demontáž a opětovnou montáž na jiném místě. Aréna je postavena z 1 000 tun oceli a její plášť je tvořen 20 000 m² PVC membrány z recyklovaného plastu. ^[7]  Během her byla aréna přestavěna pro zápasy házené, což dělníkům zabralo 22 hodin (po hrách pak pro potřeby vozíčkářů v ragby arénu, což zabralo 12 hodin). Po hrách byla stejně jako Water Polo Aréna rozebrána a jednou z možností bylo i znovupoužití arény na OH v Riu de Janeiru 2016.

Zdroj: nazeleno.cz

Olympijská vesnice

Olympijská vesnice, OH London 2012

Pořadatelé označují olympijskou vesnici jako další sportovní areál, přestože jde především o komplex ubytovacích zařízení. Vesnice je součástí Olympijského parku a zabírá celkem 77 hektarů, z nichž více než třetinu tvoří zeleň. Olympijská vesnice našla uplatnění i po skončení her. Byty, které po dobu her sloužily olympionikům, byly přebudovány na 2 818 nových bytových jednotek a díky investicím do okolní infrastruktury získali Londýňané nejen nové dopravní linky a parky, ale i školní budovy Chobhamovy akademie s 1 800 studentskými ubytovacími jednotkami. ^[2]

Zhodnocení

Londýnská olympiáda se snažila o ekologický přístup k životnímu prostředí a olympijská sportoviště byla navržena tak, aby mohla být efektivně využita i po skončení LOH 2012.

Konstruktéři sportovišť vycházeli ze zkušeností z předchozích olympiád v Aténách, kde olympijská sportoviště po skončení her chátrají. V Pekingu je situace taková, že provoz megalomanského olympijského stadionu není plně využíván. Architekti se proto v Londýně snažili navrhnout londýnská olympijská sportoviště tak, aby byla ohleduplná k životnímu prostředí, udržitelná a našla efektivní využití i po skončení olympiády. ^[7]  

Odkazy

Seznam použitých zdrojů

1.       Dovalil, J. & kolektiv. (2004). Olympismus (1.vyd.). Praha, ČR: Nakladatelství Olympia

2.       Londýn – olympijský průvodce 2012 (1. vyd.). Oficiální publikace Českého olympijského výboru. Praha, ČR: Mladá fronta ve spolupráci se společností Česká olympijská.

3.       DOLEŽAL, T. a J. POLLERT. Olympismus a ekologie. ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné z: https://www.olympic.cz/docs/osmus/olympismus_a_ekologie.pdf

4.       Illumin (2012). An engineer´s perspective: London´s preparation for the 2012 Olympic Games. Dostupné na: https://illumin.usc.edu/an-engineers-perspective-londons-preparation-for-the-2012-olympic-games/ (Březen, 2019)

5.       Mapping London (2012). The Olympic Park – New names, new map. Dostupné na: http://mappinglondon.co.uk/2012/the-olympic-park-new-names-new-map/ (Březen, 2019)

6.       Nazeleno.cz (2012). Letní olympiáda v Londýně: pět stadionů, které dokazují, že nám planeta enní jedno. Dostupné na: https://www.nazeleno.cz/letni-olympiada-v-londyne-pet-stadionu.ktere-dokazuji-ze-nam-planeta-neni-jedno/(Březen, 2019)

7.       SOMROVÁ, Lucie. Ekologické aspekty vrcholových sportovních událostí [online]. 2015 [cit. 2019-03-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/b5zjw/DP_-_Ekologicke_aspekty_vrcholovych_sportovnich_udalosti.pdf Diplomová práce. Masarykova Universita v Brně