Národní park České Švýcarsko - možnosti pro sporty

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Českosaské Švýcarsko je vžitý lidový název pro pískovcovou oblast na březích řeky Labe mezi Děčínem a německou Pirnou. Název pochází ze sousedního území Německa, kde lidé na konci 18. století začali používat název Saské Švýcarsko. Tento název byl zaveden švýcarskými malíři, kterým zdejší krajina připomínala jejich domovinu v rodném Švýcarsku, Antonem Graffem a Adrianem Zinggem působícími v Drážďanech.

Charakteristika území

CHKO Labské pískovce byla vyhlášena v roce 1972 a původně zaujímala plochu 324 km². Od 1. 1. 2000 byla část CHKO na pravém břehu Labe vyhlášena jako Národní park České Švýcarsko o rozloze 79 km². Tato CHKO byla vyhlášena hned z několika důvodů: například nutnosti chránit krajinný reliéf, který ve velké míře ovlivňuje výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů. Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen jako čtvrtý národní park v České republice. Úkolem tohoto NP je zachovat bohatství unikátních seskupení pískovcových měst a skalních stěn a dále endemitů jak z říše rostlinné, tak i živočišné. V poslední době se zdejší ochránci přírody snaží zejména o navrácení původního krajinného rázu místní přírodě, protože ten se v posledních letech vlivem člověka dosti změnil. Touto péčí se podařilo do NP navrátit typické jedle bělokoré, začínají se sem vracet a usazovat sokoli stěhovaví a dokonce i lososi, jejichž vysazování do zdejších toků umožňuje návrat dospělých jedinců z Atlantského oceánu zpět do našich vod. Krajinný reliéf vzniklý v pískovcích křídového stáří se může pyšnit širokým bohatstvím skalních útvarů a dal by se srovnat i s několika národními parky v USA (Arizona, Utah). V CHKO se vedle většiny křídových pískovců objevují i horniny dalších geologických období. Geologický vývoj území trval zhruba 700 miliónů let a byl ovlivněn celou škálou geologických procesů.

Území, poměrně ve velké míře odvodňované a rozčleněné říčkami Kamenicí, Suchou Kamenicí a Křinicí ústícími do Labe, dává jedinečnou možnost osídlení pestrou vegetací a zvířenou. Nachází se zde jak hluboké rokle, kde se daří chladnomilným druhům, tak i výše položené náhorní plošiny, kde se naopak daří druhům teplomilným.

Tato oblast byla původně hojně zalesněná. Dlouhou dobu byla také pro člověka těžko přístupná a z tohoto důvodu se zde zachovala, na některých místech zvláště, nedotčená příroda.

Geomorfologie

Toto území patří do geomorfologických celků zvaných Děčínská vrchovina a Šluknovská pahorkatina.

Děčínská vrchovina zaujímá níže položený reliéf o ploše 278 km² mezi Krušnými a Lužickými horami a tvoří ji horniny svrchní křídy. Na přilehlém německém území je tato krajina označována jako Elbsandsteingebirge. Na jihu sousedí s Českým středohořím a na východě s Lužickými horami. Součástí Děčínské vrchoviny je CHKO Labské pískovce vyhlášená 27.6.1972 s rozlohou 300 km². Celé území je prakticky totožné s orografickým celkem Děčínská vrchovina. V severovýchodní části zahrnuje malou část Šluknovské pahorkatiny. Největší část území CHKO tvoří pískovce z křídového období druhohor. Reliéf CHKO je typický značnými výškovými rozdíly, kde můžeme pozorovat zejména střídání výše položených plošin s hlubokými údolími, dále se skalními městy nejrůznějších velikostí i osamocenými věžemi. Ojediněle pronikly pískovcovou tabulí třetihorní sopečné výlevy. V sousedním Sasku navazuje CHKO Saské Švýcarsko (LSG Sächsische Schweiz) vyhlášená již v roce 1956.

V Evropském měřítku jde o unikátní krajinu, která je budována kvádrovými pískovci, vzniklými zpevněním usazených písků na mořském dně na konci druhohor. Později, již ve třetihorách, se pískovcová tabule vlivem tektonické činnosti zemské kůry rozlámala a následnou erozně denudační činností rozčlenila na síť hlubokých údolí, které jsou typické svým kaňonovitým tvarem a roklemi se svislými skalními stěnami.

Možnosti pro sporty

Národní park České Švýcarsko sousedí se Saským Švýcarskem a nabízejí ideální místo pro načerpání nových sil a odpočinek. Původní a zachovaná krása krajiny vybízí k objevování a poznávání všech míst, které CHKO a NP nabízejí.

Oblast CHKO a NP umožňuje návštěvníkům širokou škálu sportů a aktivit jako například tradiční pěší turistiku, cykloturistiku, výlety lodí, golf a horolezení. České Švýcarsko se stalo nositelem významného ocenění „Evropská destinace nejvyšší kvality“ za Českou republiku v kategorii Cestovní ruch a chráněné oblasti. Tento významný titul zařadil České Švýcarsko mezi jedny z nejvýznamnějších turistických regionů v Evropě.

Sportovní aktivity

Pěší turistika

Je zde mnoho možností a míst, které lze navštívit. Každý návštěvník, od rodin s malými dětmi až po seniory, si zde najde své.

Mezi nejvíce navštěvovaná místa patří například:

Pravčická brána
Dolský mlýn
Jetřichovické vyhlídky
Tiské stěny

Cykloturistika

Jetřichovický okruh
Děčín – Hřensko
Kyjov – Chřibská
Česká Kamenice – Jetřichovice
Rozhledna tanečnice
Náhorní plošinou z Tisé do Děčína

Golf

Golf Janov – Arnoltice

Minigolf Königstein (v Saském Švýcarsku)

Horolezectví

Vzhledem k velkému počtu skalních masivů, věží a stěn, je zde ve velké míře rozšířeno horolezectví. Aby nedocházelo k poškozování povrchů skal nešetrným zacházením s horolezeckým vybavením horolezci, omezování vzácných živočišných i rostlinných druhů, platí zde pravidla, která má pod správou Český horolezecký svaz a Správa Národního parku České Švýcarsko. Vzhledem k životnímu prostředí jsou všechna pravidla striktně vyžadována a jejich porušení se tvrdě trestá.

Základní pravidla:

Lezení je povoleno pouze ve stanovené době na skalních útvarech uvedených v příloze Návštěvního řádu NP.
Některé horolezecké objekty mohou být z důvodů ochrany přírody Správou NP dočasně uzavřeny. Tyto objekty budou Správou NP řádně označeny.
K přístupu lze používat jen značené cesty a stezky.
Je nutno dodržovat pravidla lezení v pískovcových oblastech v Čechách.
Používání magnesia je zakázáno.
Prvovýstupy jsou možné pouze na základě předchozího povolení Správy NP.
Horolezci jsou povinni bezodkladně hlásit Správě NP zjištěná zahnízdění ptáků na lezeckých objektech v NP.

Podrobná ustanovení pravidel najdete zde.

Příklady často navštěvovaných horolezeckých destinací

Hřensko – pískovec český

Skupina Pravčická brána je tvořena pískovcovými věžemi, rozptýlenými ve skalních hřebenech, které se nachází na sever od silnice z Hřenska na Mezní Louku. Věže jsou z měkkého pískovce a některé dosahují značných výšek.

Patří sem např. Benátská věž, Blok v jelením dole, Horská zvonička, Houba, Jelení hlava, Mezenská vyhlídka.

Jetřichovice – pískovec český

Zdejší cíle pro horolezce se nacházejí převážně severně od Jetřichovic v údolích a srázech Jetřichovických skal. Do této oblasti se zahrnují i osamělé skály v Pavlině údolí (údolí Chřibské Kamenice, jihozápadně od Jetřichovic) a nad osadou Studený. Na severu tato oblast sousedí s Tokání, na západě s Vysokou Lípou a na jihozápadě s oblastí Srbská Kamenice. Většina věží zde nedosahuje závratných výšek. Zdejší měkký pískovec má za následek pro horolezce to, že zde za mokra a deštivých dnů nemohou lézt, kvůli možnému poškození pískovce. Za to ale členitost pískovce umožňuje návštěvníkům široký výběr horolezeckých cest. Oblast je převážně součástí NP Českosaské Švýcarsko, popřípadě CHKO. Je tedy potřeba řídit se pokyny v návštěvních řádech. Kupříkladu zákazem prvovýstupů na masivy, táboření a bivakování.

Patří sem např. Kostelík, Lesní kaple, Skoba, Kominíček, Golem, Pavlík, Tetřeví vyhlídka.

Kyjovské údolí, Brtníky – pískovec český

Skalní věže nacházející se v nejsevernější části NP České Švýcarsko jsou rozptýleny v hřebenech a roklích rozsáhlého skalního komplexu, jímž prochází známé Kyjovské údolí s řekou Křinicí. Mimo měkký pískovec, tvořící většinu věží, nalezneme na severovýchodě i masivy z velice tvrdého a pevného pískovce (Martinova věž, Velký a Malý Plačtivý kámen). Věže nedosahují velkých výšek. Mimo několika nejnápadnějších věží, které byly zlezeny již dříve neznámými lezci, byla většina vrcholů objevena a dosažena teprve nedávno. Na konci Kyjovského údolí a v údolí Bílého potoka bývá vždy na jaře i v létě omezená či úplně zakázaná lezecká činnost (hnízdění přísně chráněného ptactva).

Táboření ani bivakování není povoleno.

Patři sem např. Kyjovanka, Schovanka, Martinova stěna, Nová jehla, Temná jehla, Vodník, Sněhová královna.

Co se týká dalších sportovních aktivit v této lokalitě, můžeme zde najít další, méně tradiční sporty jako např. paddleboarding, lanové dráhy pro děti i dospělé, Fotbal Park Dymník, minigolf a tradiční půjčovny lodí. Jedna z nejznámějších aktivit této oblasti je také projížďka na lodičkách ve zdejších hřenských soutěskách.