Jak rozpoznat kvalitu informací
V oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí se setkáváme s celou řadou mylných názorů a přesvědčení. Některé informace se navzájem vyvracejí, řada z nich je postavená na pochybných zdrojích. Příkladem mohou být např. mylná tvrzení o plících světa v podobě tropických deštných pralesů, nepřesné informace o globálních změnách klimatu či problematice ozonové díry atd.
V době internetových médií je navíc třeba vyvinout zvýšenou aktivitu při ověřování informací, řada z nich, ač se tváří oficiálně, může být zcela chybná. Rozpoznávání kvality informací v online prostředí je pak klíčové i pro offline komunikaci a šíření poznatků v běžném životě. Je proto dobré mít na paměti některé znaky, které se dají použít při ověřování informací.
Na stránkách Frank Bold je k dispozici Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí. Přehled některých zdrojů v oblasti životního prostředí je pak uveden v knize Informační zdroje v životním prostředí a v diplomové práci Volné a profesionální informační zdroje pro problematiku životního prostředí.
Možná kritéria pro ověřování informací
- Autorizace zdroje (zda a jakým způsobem je uveden autor, popř. další kontributoři)
- Uvedení časového údaje (vytvoření zdroje, popř. i případných editací a aktualizací)
- Recenzní řízení (zda je přítomno, popř. jakým způsobem probíhá, jen po vytvoření nebo po každé editaci?)
- Ozdrojovaná tvrzení (jsou tvrzení v rámci zdroje kvalitně ozdrojovaná dalšími zdroji, jsou dobře dohledatelná, je možné je verifikovat?; je jasné, které tvzrení je přejaté a které původní, nejedná se o plagiát?)
- Přesnost (jsou tvrzení jasně vymezená a definovaná?; mluví zdroj jasně a srozumitelně?)
- Pověst autora/instituce (důležité kritérium, které by ale určitě nemělo být jediným)
- Technické provedení (je zdroj uživatelsky přívětivý? - např. grafické a typografické členění, umožňuje fulltextové vyhledávání, RSS či upozornění na změny, sdílení, atd.)
- Dostupnost (je zdroj snadno dohledatelný, nevyžaduje registraci, je skutečně otevřený?)
- Vhodnost pro daný účel (splňuje cílové skupiny na informace v něm obsažené?)
- Jazyková stránka (je text srozumitelný pro cílovou kategorii čtenářů? Není moc (nebo naopak málo) odborný a technický? Nejsou v něm stylistické a gramatické chyby?
- Žánr (spadá text formálně do kategorie daného žánru - učebnice, encyklopedie, text na obecném informačním portálu, atd.)?
Zdroje:
- http://www.enviwiki.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Plagi%C3%A1torstv%C3%AD
- http://vcsewiki.czp.cuni.cz/wiki/Literature_review (viz kap. Quality assessment)
- WikiProjekt Kvalita/Kritéria
- OER Handbook for educators
- Informační sada Otevřených vzdělávacích zdrojů: Kvalita http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/posuzovani-kvality-otevrenych-vzdelavacich-zdroju/
