Environmentální vzdělání v politických dokumentech

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Environmentální vzdělání se podle relevantních dokumentů postupně stává nástrojem politické změny. Výchovné působení má působit na člověka, přispět ke změně jeho „vzorců chování“, posunout je ve směru „udržitelnosti“. Cílem tohoto působení je společenská změna, člověk je zdrojem či původcem této změny, výchova zase prostředkem proměny člověka:

  • „...Stěžejním bodem péče o životní prostředí je výchova, vzdělávání, osvěta....“ (CENIA, 2005)
  • „...Ekologická výchova a vzdělávání je jeden z nejlepších způsobů jak obnovit rovnováhu mezi jednotlivcem a přírodou a jak zajistit rozumné využívání zdrojů....“ (Rada ministrů, 1991)
  • „...Oblast ekologického vzdělávání, výchovy, zájmu veřejnosti atd. je postavena na úroveň finančních zdrojů, technologií, vědy, mezinárodní spolupráce aj....“ (Agenda 21, 1992)
  • „...výchova je považována za klíčovou pro šíření trvale udržitelného rozvoje...“ (Agenda 21, 1992)
  • „...Tvůrčí schopnosti, ideály a odvaha mladých lidí v celém světě musejí být mobilizovány ... k dosažení trvale udržitelného rozvoje a zajištění lepší budoucnosti pro všechny lidi.“ (Agenda 21, 1992)
  • „Rozšíření souboru nástrojů, které posilují směřování k udržitelnému rozvoji, zahrnuje podporu aktivit souvisejících s informovaností a vzděláváním...“ (Kočíková, P., 1998)
  • „Investice a výchova s důrazem na dvojí zisk: ...Investice je nutno doprovodit výdaji na ... vzdělávání pracovníků ... které budou maximalizovat přínos pro životní prostředí...“ (1993)
  • „Program další realizace Agendy 21: ...Mezi strategie, které směřují k přechod na cestu udržitelného rozvoje, patří vzdělávání a výchova. (Kára, J., 1997)
  • Kapitola Vzdělávání a vědomí: konkrétní „doporučení k „reorientaci vzdělávání“ ve prospěch udržitelného rozvoje, k přípravě *„vzdělávacích plánů v oblasti udržitelného rozvoje“ (OSN, 1997)
  • „...úsilí o preventivní akce a následná opatření ... zahrnuje národní postupy vládnutí, mezinárodní právo, zvyšování uvědomělosti a vzdělávání; je třeba k tomuto cíli využít moc informačních technologií. Všichni musí spolupracovat v zájmu udržitelné budoucnosti.“ (2000, Deklarace z Malmö)
  • „Hlavním cílem CEEE je zavádění environmentální výchovy do širokého spektra cílových skupin (od dětí a mládeže až po komerční subjekty) a průběžné zvyšování kvality...“ (CEEE, 2000)
  • „Integrovat udržitelný rozvoj do vzdělávacích systémů na všech úrovních vzdělání s cílem podpořit vzdělání jako klíčovou hybnou sílu změny.“ „Podporovat využívání vzdělání k propagaci udržitelného růstu, včetně neodkladných opatření na všech úrovních.“ (OSN, 2002)
  • „...procesy globalizace mají vliv na proměny sociální a politické identity – lidé se začínají cítit více propojeni se světem, uvědomují si, že jsou ovlivnitelní silami, které nemají zcela pod kontrolou. Pod vlivem těchto skutečností se i určitým způsobem mění struktura environmentálních zájmů, hodnot a politických přesvědčení...“ (CEEE, 2002)
  • „...je uznaná potřeba vytváření národních environmentálních politik a regulací na všech úrovních dění, ve vazbě na udržitelný rozvoj a uvědomělou environmentální kulturu...“ (2003)
  • „...do akreditačního procesu, je třeba začlenit požadavek zohlednění konceptu udržitelného rozvoje jako kritérium kvality studijních programů a oborů.“ Wilhelm, I., 2003)

Zdroje

CENIA (2005): Závěry mezinárodních konferencí a setkání. In: Rámcový přehled mezinárodních dokumentů a výsledků mezinárodních jednání

Rada ministrů, (1991): Doporučení ze zasedání Rady ministrů Rady Evropy k rozvoji ekologické výchovy ve školských systémech

OSN, (1992): Kapitola 36, Agenda 21, Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), dokumenty a komentáře, Management press, Praha 1993. Postupně část a); zásada 21.

In: Kočíková, P. (1998): Evropská Unie a životní prostředí. Ostrava, Montanex. Pátý akční program ES pro životní prostředí „Směrem k udržitelnosti“, na období 1993 - 2000.

(1993, 28. - 30. dubna) – Ekologický akční program pro střední a východní Evropu (dokument přijatý druhou konferencí ministrů životního prostředí), Lucern, Švýcarsko.

Kára, J. (1997): Výsledky a hodnocení realizace Agendy 21 a aktivit, odvíjejících se od Summitu Země v Riu de Janeiro v roce 1992 Zpravodaj Společnosti pro udržitelný život 4/97.

OSN, (1997, 23. - 27. června): 19. zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN (UNGASS) – Summit Země II (Rio + 5), New York, USA. (odst. 105 - 106) Zpravodaj Společnosti pro udržitelný život 4/97.

2000, Deklarace z Malmö, Globální ministerské fórum o životním prostředí, Švédsko, Malmö

CEEE, (2000, 26.–30. září) Sedmá konference environmentální výchovy a vzdělávání v Evropě (CEEE - cooperation for environmental education in Europe), Udine, Itálie

OSN, (2002) Světový summit o udržitelném rozvoji (WSSD, Rio + 10), Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji, body 114 (schválený) a 117 (schválený) Implementačního plánu.

CEEE, (2002, 10. - 14. září) VIII. konference o environmentálním vzdělávání v Evropě (CEEE), Gent, Belgie

(2003, 20. - 24. května) - První světový kongres k environmentálnímu vzdělávání, Espino, Portugalsko.

Wilhelm, I., rektor Univerzity Karlovy (2003): Tisková zpráva z mezinárodní konference Education for a Sustainable Future, Centrum pro otázky životního prostředí UK