Dopady běžeckých závodů na přírodu a životní prostředí

Velká Kunratická – třetí stoupání na hlavní trati

Běžecké závody v přírodním prostředí mají stále rostoucí oblibu a mají také dopady na přírodu a životní prostředí. Současná podoba masových běžeckých závodů stále více přispívá k negativní ekologické stopě. Tu způsobuje především nepřiměřená kvantita odpadu spojeného se závoděním a neohleduplnost některých běžců vůči životnímu prostředí. Postupně však roste zájem o hledání řešení, která by omezila tyto negativní dopady.

Teoretická část

Příroda, krajina a životní prostředí

Běžecké závody působí na přírodu a životní prostředí jak pozitivně, tak negativně. Kvasničková (1998) popisuje pojem životní prostředí shodně se zákonem č.17/1992 Sb., o životním prostředí: „Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího rozvoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, fauna, flóra, nerostné suroviny, organismy, umělé prostředí, kulturně historické památky, stavby a budovy, odpady, ekosystémy a energie.“ Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky definuje životní prostředí jako „systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci“. Úprava ochrany přírody a krajiny je ukotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde krajina je popisována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“.

Potřeba dobře zachovaného životního prostředí neustále roste, a velké masové akce v přírodě jsou s kvalitou životního prostředí bezprostředně spjaty.

MS v přespolním běhu

Běžecké závody

Běhání s postupem času nabývá na popularitě, jak v České republice, tak i po celém světě. U nás to potvrzuje i Český atletický svaz, který si vede národní statistiku počtu účastníků běžeckých závodů a nyní vytváří i každoroční termínovou listinu běžeckých závodů v ČR v rámci projektu Český běh. Pro představu, v roce 2015 se běžeckých závodů v České republice zúčastnilo 133 083 startujících. Český atletický svaz také uvádí, že účastníků běžeckých závodů by bylo daleko více, nebýt omezené kapacity řady závodů.

Běžecké závody bývají pořádány jako jednorázové sportovní akce, nebo jsou součástí běžeckých seriálů, do kterých jsou započítávány. Běžecké seriály obsahují dva či více běžeckých závodů, které se zpravidla konají na různých místech po České republice, přičemž výsledky z jednotlivých běžeckých závodů seriálu (resp. body za umístění) se sčítají a v závěru se vyhodnotí vítěz s nejvyšším součtem bodů. Mezi nejznámější a největší závody u nás patří Volkswagen maraton Praha, Velká kunratická, Běchovice-Praha, Pardubický vinařský půlmaraton, Hornická desítka, Vokolo Priglu nebo Masaryk Run. Dlouhodobě hlavními běžeckými seriály u nás jsou poté RunCzech, RunTour, Iscarex Cup, Běhej lesy, Night run nebo Winter run.

Vlivy běžeckých závodů na životní prostředí

Běžecké závody v dnešní době, a především ty v přírodním prostředí, jsou dnes velmi populární a určitě se potýkají i s ekologickou stopou, která je většinou minimální. Může se tedy zdát zbytečné zabývat se dopady závodů na životní prostředí, pokud bychom běžecké akce porovnali s dopady jiných ekonomických odvětví, především z oblastí těžkého průmyslu.

Pozitivní vlivy

Běžecké závody nelze provádět bez odpovědnosti k životnímu prostředí, jelikož by mohlo dojít ke zničení toho, co závodníky například přitahuje, a co dělá závod výjimečným. Pokud je však závod uskutečňován správným způsobem, může naopak životní prostředí, přírodu i život v ní zlepšit nebo alespoň uchovat.

Nejčastějšími pozitivními vlivy je zachování a ochrana významných přírodních zdrojů. Ochrana přírody je zajišťována systémem péče různých úrovní: v národních parcích, chráněných krajinných oblastech, přírodních rezervacích a jiných maloplošných chráněných územích. Pozitivní je neustálý růst počtu těchto území.

Běžecké závody také často pobízí k odpovědnosti za životní prostředí. Zvyšuje se tak zájem o kvalitu životního prostředí a snaha sportovců zachovat přírodní a kulturní dědictví. Tento zájem můžeme například vidět na sociálních akcích, kde se běžci chlubí příspěvky, kdy při běhu posbírali odpadky, co viděli v přírodě. Tuto aktivitu rozvíjí i některé závody a běžecké seriály, u kterých to můžeme vidět na internetových stránkách. Jsou jimi například Run Czech nebo Běhej lesy. Dále se někdy můžeme setkat i s poskytováním finanční pomoci na vybudování lepšího sportovního zázemí nebo dokonce vysazení stromů za každého závodníka. Tyto kroky určitě pozitivně napomáhají životnímu prostředí.

Negativní vlivy

Běžecké závody, v případě, že nejsou limitovány ani kontrolovány, způsobují mnohé negativní dopady a vedou tak k poškození životního prostředí. Negativní vlivy sportovních akcí se projevují v oblasti znečišťování všech složek životního prostředí, tedy zejména vody, ovzduší a půdy. Většina těchto znečištění je především způsobena při pořádání akcí s velkým počtem závodníků. Může se potom stávat, že díky vysoké koncentraci lidí (na trase závodu) nebo v místech s nedostatečnou materiálně technickou základnou (zázemí závodu) dojde ke znečišťování například povrchových i podzemních vod. Dalším z předpokladů velkých sportovních a běžeckých akcí je čisté ovzduší. To se znečišťuje především kvůli emisím. Ty vznikají při výstavbě a provozu zařízení v zázemích závodů a při provozu dopravních prostředků, kterými se závodníci dopravují do místa závodu. U běžeckých závodů ale můžeme hovořit o menším znečištění, než například u motorových sportů.

Tyto všechny okolnosti mají vliv i na krajinu a půdu. Krajina zahrnuje půdu, flóru, horstvo i vodstvo. Půda je tedy neodmyslitelnou součástí krajiny. K největším vlivům běžeckých závodů patří eroze, která se projevuje rozšiřováním a prohlubováním cest v okolí památek a přírodních zajímavostí, přes které mohou trasy závodů vést; nezřídka dochází i k obrušování povrchu památek. Ke změnám krajiny též dochází budováním materiálně-technické základny pro závody. Při nepřiměřeném počtu závodů a počtu závodníků může navíc docházet k úbytku biodiverzity a ohrožení ekologicky citlivých oblastí, jako jsou chráněná území, lesy, mokřiny, rašeliniště a vodní zdroje. Na těchto místech je při konání běžeckých závodů problémem poškozování porostů a zvýšený hluk, který může rušit zvěř. Jedním z posledních, ale zároveň hlavních dopadů běžeckých závodů je znečištění odpady. Ty se mohou projevovat ve formě znečištění půdy odpadky, například v místě závodu a na občerstvovacích stanicích.

Opatření ke snížení vlivů běžeckých závodů

Snižování negativních vlivů souvisí především se zásadní změnou myšlení a chování jednotlivců i celých segmentů trhu a komunit. Této změny může být dosaženo formou vzdělávání (integrace environmentalistiky a ekologie do různých stupňů vzdělávání), formulací etických kodexů a kodexů chování, pomocí marketingové komunikace či legislativy. Specifickou informovanost a motivaci podporuje také environmentální značení a environmentální ocenění. To vše závisí i na přístupu pořadatelů závodů k zmíněným problémům.

Proto při plánování a organizaci sportovních aktivit v přírodě by se mělo dbát následujících doporučení:

• při tréninku a závodech v přírodním prostředí dávej přednost spíše menším sportovním akcím,
• respektuj pokud možno značené tratě a turistické cesty,
• v chráněných oblastech uprav sportovní činnost v duchu návštěvního řádu,
• zejména v chráněných krajinných územích respektuj pokyny pracovníků ochrany přírody a státní správy; sportovní akce plánuj po vzájemné přátelské dohodě,
• posiluj vnímavost k otázkám ochrany přírodního prostředí mezi sportovci a trenéry.

Ekologické desatero

Při běžeckých aktivitách v rámci závodů i mimo ně by se také běžci měli řídit ekologickým desaterem

1. Nevyhodíš kelímek od pití mimo občerstvovačku a jejich počet minimalizovat budeš.
2. Ani tubu od gelu nebo papírek od hroznového cukru nevyhodíš mimo trať. A nejlépe si traťovky připravíš sám do recyklovatelných obalů.
3. Nekoupíš víc běžeckých bot a oblečení jen kvůli parádě, ale jen ty, které nutně potřebuješ.
4. Co nepotřebuješ, dalším běžcům nebo do kontejneru na recyklaci pošleš.
5. Nebudeš po keřících trousit papírové kapesníčky, jen v nezbytném případě, když nenahmátneš listí na stromech.
6. Spolujízdu či stop na běžecké závody praktikovati budeš.
7. Vodou plýtvati nebudeš – ni zbytečným vyléváním kelímků, ni při sprchování. Kohoutková je voda naše volba!
8. Plastové startovní tašky s rozmyslem recyklovat budeš.
9. Při nákupech zbytečné krabice a pytlíky odmítati budeš.
10. Hlavou mysleti budeš. Všechna pravidla mají své výjimky, ale námořnická rozvaha je vždy na místě.

Právní úprava organizace běžeckých závodů

Vzhledem k zákazům, povolením a celkové úpravě přírody a krajiny, zvláště chráněných území, lesů a dalších území, mohou být jednotlivé běžecké závody v rámci ochrany přírody upraveny podrobněji, podmíněny souhlasem či povinností oznámení. Každá běžecká událost je jedinečná a její problematika specifická. Přesto veškerá jejich zákonná omezení směřují k naplnění účelu celé právní úpravy věnující se životnímu prostředí a jeho ochraně, tedy přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás (Korbařová, 2018).

Běžecké závody jsou způsobilé pro velký počet účastníků, a samozřejmě v závislosti na okolnostech pohybové aktivity lze zanechat v přírodě velké stopy, jak během konání akce, tak i poté. Vzhledem k tomu podléhají buďto souhlasu příslušného orgánu nebo alespoň oznamovací povinnosti. Zákon o ochraně přírody a krajiny se k organizování závodů vyjadřuje pouze v oblastech, kde se rozkládají zvláště chráněná území, kterými se myslí národní parky a území CHKO.

Za porušení zákazů a nedodržení platných pravidel se mohou organizátoři dopustit přestupků. Přestupky na poli organizování běžeckých závodů mohou být spáchány porušením zákazu jejich organizace na vybraných zvláště chráněných územích nebo jejich konáním bez souhlasu v místech, kde je souhlas vyžadován. Zákon o ochraně přírody a krajiny hovoří o přestupcích, kterých se dopouští ten, kdo: „vykonává ve zvláště chráněném území činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu“. V případě vykonání činnosti přes zákaz i v případě vykonání bez souhlasu se oba přestupky velmi liší výší pokut, které za ně mohou být uloženy. Faktorem, který tuto maximální výši pokuty určuje, je organizátor akce, a to, zda je fyzickou či právnickou osobou. Fyzické osobě za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta až 100 000 Kč a právnické osobě až 2 000 000 Kč.

Závěr

Kvalitní životní prostředí představuje základní podmínku pro vyznavače běhů v přírodě, které se stávají čím dál více atraktivní. To potvrzuje i trend růstu poptávky běžců po závodech čistě přírodních, kde hraje roli především právě čisté prostředí a ovzduší, krásná krajina a zajímavá místa. Rozvoj závodů v přírodě však s sebou obecně přináší řadu změn. Na jedné straně vede k pozitivním vlivům, například ve formě zachování a ochrany významných přírodních zdrojů. Na straně druhé jsou to však značné negativní vlivy, kdy dochází k narušování jednotlivých složek životního prostředí. Je tedy nezbytně nutné rozvoj běžeckých závodů usměrňovat. K jeho regulaci je používána řada nařízení a zákazů, ale jako mnohem vhodnější se jeví přesměrování zájmu účastníků od masových závodů k těm udržitelným nebo alespoň snaha změnit pohled lidí na věc k lepšímu.

Odkazy

Související stránky

• Triatlonové závody a životní prostředí