Ekologická stopa

Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.

Ekologická stopa je ukazatelem (indikátorem), který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění přírodních služeb (zásobování potravinami a vlákny, regulace klimatu i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.

Ekologická stopa vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu biosféry. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.

O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „ekologického účetnictví“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě globálními hektary - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.

Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací wikipedia:en:Global Footprint Network (GFN 2008) a jejími partnerskými organizacemi.

Témata

• Biologicky produktivní plochy
• Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům
• Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?
• Ekologický přebytek a deficit
• Ekologická stopa České republiky
• Ekologická stopa různých činností

Zdroje

• EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED, KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.
• GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland.
• IIASA (2000). Global Agro-ecological zones assessment: methodology and results. International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg,
• IPCC (2007). Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Geneva.
• SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York.

Odkazy

Externí odkazy

Global Footprint Network, síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.

http://www.ekologickastopa.cz/, http://www.ecologicalfootprint.cz Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.

Best Foot Forward, organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.

Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.