Odpady
Odpady se ve větším množství začaly objevovat až po začátku průmyslové revoluce – od té doby však jejich objem neustále stoupá. Stále častěji se potýkáme s problémy spojenými s jejich eliminací nebo znovuuvedení do oběhu.
Nejlepší způsobem omezení odpadů je předcházení jejich vzniku. Toho lze dosáhnout například snížením množství materiálu, který se využívá při výrobě, zajištěním jeho opětovné využitelnosti, prodloužením životnosti a znovuvyužitím či znovuuvedením do oběhu (přes recyklaci).
Pokud nelze již materiál využít, musí být odstraněn. Existují různé metody nakládání s odpady – různě šetrné k životnímu prostředí, s různými výhodami a nevýhodami. Jednou z možností je skládkování, v současné době nejlevnější způsob zpracování odpadů, který však představuje vysokou náročnost pro životní prostředí (např. díky uvolňování škodlivých látek do okolního prostředí). Dalším možným postupem je spalování odpadů, které zmenšuje množství reálného odpadu; tento proces je však doprovázen vznikem škodlivých látek, které unikají do ovzduší. Díky potížím a ekologickým dopadům, se kterými se potýkají tyto typy nakládání s odpady, je stále častěji upřednostňováno omezení vzniku odpadů či jejich znovuuvedení do oběhu.
Největší problémy však vznikají při nakládání s nebezpečným odpadem, jehož zpracování vyžaduje značnou náročnost. K nejnebezpečnějším patří radioaktivní odpad, který vzniká především v jaderných elektrárnách. Patří k nejobtížněji likvidovatelným odpadům, radioaktivitu může vykazovat až 100 000 let. Jedním ze způsobů jak se ho zbavit , je umístit ho na mořské dno, není však zajištěno, že zde bude bezpečně uložen po celou dobu své aktivní radioaktivity.
V České republice se v poslední době podporuje domácí recyklace, tj. separace odpadu na předem vymezené druhy (sklo, papír, tetrapack, plasty atd.). Dále došlo k jistým politickým opatřením, např. existuje povinnost výrobců recyklovat použité přístroje jimi vyráběné či umožnit jejich ekologickou likvidaci.
Legislativa - odpady
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb.
Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.
Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.
Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č.41/2005 Sb.
Vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB)
Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Vyhláška MŽP č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb.
Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o plánu odpadového hospodářství České republiky
Usnesení vlády České republiky č. 18 ze dne 5.1.2005, o opatřeních k provedení nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky a o spoluúčasti jednotlivých ministerstev na jejich plnění
Příklady pro výuku
Čtení z časopisu Bedrník, téma Kde se vzaly odpady
Zdroje
Bioodpad / Kompostování viz Ekodomov