Zelená budova - hospodaření s energiemi

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hospodaření s energiem, resp. úspory energií v budovách je v České republice nejpropracovanější část zelené architektury.

Rozdělení budov podle energetické spotřeby

Tabulka: Definice, rozdělení podle energetické náročnosti[1]

domy běžné ve 70.-80. letech současná novostavba nízkoenergetický dům[2] pasivní dům[3] nulový dům, dům s přebytkem tepla[4]
charakteristika
zastaralá otopné soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken, nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy otopná soustava o nižním výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotavoltaických panelů
potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)]
většinou nad 200 80 - 140 méně než 50 méně než 15 méně než 5

Některá opatření ovlivňující energetickou bilanci budovy

  • kompaktní tvar budovy
  • konstrukční stavební materiál může být různý – více viz zelená budova - použité materiály
  • snad nejdůležitějším prvkem eneregeticky šetrných staveb jsou silné a dokonale provedené izolace – v drsnějších podmínkách až půl metru polystyrénu, minerální vlny, slámy
  • izoluje se i pod podlahou domu. Základy mohou stát na pevné izolaci na bázi „napěněného skla“. Dům musí být dokonale, do posledního místečka obalen.
  • důležité je provedení stavby - projektant ji musí do detailu dobře vymyslet, řemeslník stejně dobře provést - nesmí být škvíry v izolačním „obalu“, žádné tepelné mosty (železobetonové překlady, věnce, potrubí procházející skrz zeď).
  • dalším klíčovým prvkem jsou okna jsou dalším klíčovým prvkem. Musejí mít dobré izolační zasklení.
  • nečekané tepelné zisky přináší v našich zeměpisných šířkách i důsledná orientace velkých oken k jihu. Kvalitní okno s U < 0,9 ale má i na sever lehce plusovou bilanci! Ztráty jsou tak malé, že je pokryje difuzní záření.
  • nízkoenergetické domy se neobejdou bez řízeného větrání.
  • úsporné domy zpravidla také využívají sluneční záření pasívním způsobem. Doplňují se například nevytápěnými zimními zahradami, které za jasného počasí fungují jako skleník a mohou pomocí zvláštních kanálů dodávat teplo vnitřním prostorám.
  • v dokonale izolovaných domech pak jako „topné těleso“ fungují díky živočišnému metabolickému teplu sami obyvatelé, zatímco v neizolovaném domě je tento tepelný výkon zanedbatelný. Stejný účinek mají veškeré elektrické spotřebiče. Přesto je důležitou součástí nízkoenergetických budov i výběr spotřebičů: kompaktní zářivky, ledničky nejlépe

třídy energetické spotřeby A, obdobně pračky a další spotřebiče, počítače s power-managementem.

  • Koneckonců ale je nejdůležitějším prvkem v nízkoenergetických budovách stejně vždy chování uživatelů - viz Zelená budova - uživatelé.

Netradiční technologie hospodaření s energiemi

Další možnosti energetických úspor v nebytových/komerčních objektech

  • pokrytí části spotřeby elektřiny a plynu (tepelné energie) v objektech z obnovitelných zdrojů přímo na pozemku, například fotovoltaickými panely či solárním ohřevem vody.
  • stavbu budov objednáme tak, aby funkčnost a výkon všech systémů spotřebovávajících energii byly prověřeny po jejich instalaci, ale před zabydlením budov.
  • omezujeme spotřebu chemických látek poškozujících ozónovou vrstvu a způsobujících globální oteplování, používaných chladicími a klimatizačními systémy v budovách.
  • zajistíme možnost nepřetržitého operativního měření spotřeby energie v objektech instalací měřících a monitorovacích zařízení.
  • Alespoň část elektřiny do budov zajistíme nákupem zelené elektřiny

Zdroje a poznámky

  1. ↑ Co je pasivní dům dostupné on-line na <http://www.pasivnidomy.cz>
  2. ↑ dle ČSN 73 0540 budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/(m2a)
  3. ↑ ČSN 73 0540 jej popisuje následovně: "Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).... "
  4. ↑ většinou se tak označují budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m2a)
  • YUDELSON, Jerry. Green Building A to Z : Understanding the Language of Green Building. Canada : New Society Publishers, 2007. 219 s. ISBN 978-0-86571-572-1.
  • Kolářová, Hana: Kde se vzal nízkoenergetický dům, in Bedrník 2/2003, dostupné z < http://www.pavucina-sev.cz/pdf/bedrnik_leden_03.pdf >

Odkazy

Budovy navrhované a stavěné v souladu se zásadami udržitelné výstavby - postery s fotografiemi a popisem. Substance stránky pro udržitelnou výstavbu ČVUT Praha Šablona:PASDEL

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zelená_budova_-_hospodaření_s_energiemi&oldid=3176“