Zelená budova - vztah k okolí

Z Enviwiki
Verze z 2. 4. 2008, 17:30, kterou vytvořil Jiří Dlouhý (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: == Vhodný stavební pozemek == * Projekty umisťujeme na parcelách mimo mokřady, nad hladinou stoleté vody, mimo kvalitní zemědělskou půdu a mimo stanoviště ohrožených ž...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vhodný stavební pozemek

  • Projekty umisťujeme na parcelách mimo mokřady, nad hladinou stoleté vody, mimo kvalitní zemědělskou půdu a mimo stanoviště ohrožených živočišných či rostlinných druhů.
  • Projekty umisťujeme do míst, kde již existuje obslužná infrastruktura.
  • Projekty (především nebytových objektů) umisťujeme přednostně do bývalých průmyslových oblastí, jejichž případná kontaminace byla sanována; na ně je obvykle přivedena potřebná infrastruktura.
  • Uživatelům umožňujeme dojíždět veřejnou dopravou a na jízdních kolech a poskytujeme pro to přiměřenou infrastrukturu.

Vhodný projekt budovy

  • Budujeme minimum parkovacích míst, což odrazuje od nadměrného automobilismu.[1]
  • Při zástavbě parcel chráníme volná zelená prostranství a na již zasažených pozemcích je obnovujeme.
  • Pomocí svodů srážkové vody snižujeme rychlost a míru jejího odtoku. V nejvyšší možné míře se snažíme o využití srážkových vod. a nejlepšími dostupnými technologiemi ji před odtokem z pozemku čistíme.
  • Pomocí terénních úprav a propustných parkovacích ploch snižujeme rozsah dlážděných ploch, jež v létě zahřívají okolí budov, a zároveň zvyšují odtoky dešťových vod.
  • Regulujeme únik světla z vnitřního i vnějšího osvětlení do atmosféry a chráníme tak noční oblohu před “světelným znečištěním”.

Zdroje a poznámky

  1. Tento požadavek v současné době naráží na české normy, které stanovují povinné počty parkovacích míst jak pro nebytové, tak i pro obytné budovy