Vliv opalovacích krémů na vodní ekosystém

Tuba opalovacího krému

V horkých měsících velké množství z nás řeší, jak se ochránit proti slunečnímu záření. Už ale málokdo ví, proč je třeba se chránit a že může svým chováním ubližovat někomu či něčemu jinému. Opalovací krémy na pultech drogerií a běžných obchodů nemusí vždy zaručovat tu nejlepší možnou volbu. Minimálně ne s ohledem na naši planetu.

Část naší populace je na sluneční záření zvyklá. To, jak moc, určuje obsah melaninu v kůži neboli obsah ochranného pigmentu. V průběhu migrace obyvatel do oblastí s jiným podnebím, především do oblastí s menším množstvím slunečního záření, se obsah melaninu v kůži měnil. Logicky kde je méně slunečního záření, je třeba i méně ochranného filtru.

Opalovací krém chrání pokožku před škodlivými účinky ultrafialového záření

S vyšším věkem dožití a se slabší ozonovou vrstvou je také větší riziko výskytu rakoviny kůže. Vyšší počet hodin strávených na sluníčku, a ještě bez pokrývky hlavy a těla, je součástí dnešního životního stylu a pro lidi jde o každodenní záležitost. Opálení je pro ženy módním doplňkem. Některé to přehání a řeší větší opálení spálením kůže. Spoléhají na její ztmavnutí. Neuvědomují si však rizika s tím spojená. Změny destinací a teplot jsou na taktéž denním pořádku a naše tělo se jen stěží dokáže adaptovat. Nejen těchto pár bodů hraje pro užívání ochranných pomůcek pro slunečnímu záření.

UV záření

Na opalovacích krémech se nachází pojem UV. Jedná se o ultrafialovou složku slunečního záření, které je pro člověka okem neviditelné. Záření před stykem s pokožkou prochází několika vrstvami atmosféry, které většinu záření naštěstí pohlcují. Existují tři druhy UV záření:

Pečeť UVA, používaná v EU

UVA

Jedná se o záření, které je dlouhovlnné. Majoritní část veškerého záření je právě UVA (někdy až 99 %). UVA není příčinou zčervenání kůže nebo popálení. Může však zapříčinit vnik zhoubných a nezhoubných nádorů. Je příčinou vzniku rakoviny kůže, jelikož dokáže poškodit hlavní pokožkové buňky (tzv. keratinocyty). Zároveň je toto záření schopné prostoupit hlouběji pod kůži a způsobuje fotostárnutí pleti.

UVB

Je to středněvlnné záření. Větší část tohoto záření pohltí atmosféra, avšak 1–10 % dopadá na zemských povrch. Proniká do nejsvrchnějších vrstev kůže, které následně poškozuje. Způsobuje zčervenání, popálení a někdy až puchýře. Způsobuje rakovinu kůže. Není typické pouze pro teplé krajiny, ale působí i ve vyšších nadmořských výškách. Dokáže se odrazit od sněhu i ledu. Neprochází oproti UVA sklem.

UVC

Toto záření je krátkovlnné a zcela ho pohlcuje ozonová vrstva a na Zem tedy nedopadá. Je však velmi nebezpečné, jelikož má karcinogenní účinky.

UV záření má i kladné vlastnosti. Napomáhá k tvorbě vitamínu D, který je pro tělo velmi důležitý při vstřebávání a udržování fosforu a vápníku v těle. Vitamin D pozitivně působí na imunitní systém a „může pomoci při snižování růstu rakovinných buněk.“

UV filtry

Opalovací krémy fungují na základě UV filtrů. Existují dva druhy – Chemické a minerální.

Chemické filtry

Jedná se o filtry, které jsou organické. Jejich hlavními nevýhodami (problémy) je vstřebávání do kůže (společně s včasnou aplikací)) a účinnost pouze na UVB záření (bez eliminace UVA). Ochrana pomocí chemických filtrů funguje tak, že UV záření přeměňuje na teplo, probíhá zde chemická reakce. Aby krémy s chemickým filtrem fungovaly správně, je třeba nanést krém s dostatečným předstihem (přibližně 20–30 minut před požadovanou ochranou). Hlavními představiteli této skupiny jsou oxybenzon, avobenzon, octisalate, oktokrylen, homosalate, octinoxate či jejich kombinace. Vstřebávání chemických látek do těla je samo o sobě nežádoucí. Podle Miroslava Šuty (2016) při používání chemických filtrů zvyšujeme paradoxně šanci na rakovinu: „U některých organických UV filtrů bylo zjištěno, že mohou uvolňovat volné radikály. Existuje obava, že tyto volné radikály mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat tak buněčné bílkoviny, lipidy či DNA a tím se podílet na vzniku rakoviny.“ Chemické filtry mohou v těle způsobovat i jiné problémy, jako například hormonální změny a nacházejí se poté nejenom v krvi, ale i v moči nebo třeba v mateřském mléce.

Minerální filtry

Jde o anorganické filtry. Hlavní rozdíl oproti chemickým je, že se nevstřebávají do těla, ale UV záření odrážejí. Mezi hlavní zástupce patří oxid titaničitý (TiO₂) a oxid zinečnatý (ZnO). Nevýhodou je bílý film, který po sobě většina krémů na pokožce zanechá, ale dají se najít i výjimky.

Mezi jednotlivými minerálními filtry jsou ale taktéž velké rozdíly. Oxid zinečnatý je ze dvou zmíněných filtrů ten lepší a je bezpečnější variantou. Naproti tomu oxid titaničitý, ačkoli je pro lidi jako krém bezpečný, není bezpečný pro vodní prostředí. Oxid se ve vodě ocitá bez svého „obalu“ a tak se do vody dostane v čisté podobě. Ten se dostává ve velkém množství do těl živočichů a způsobuje jim otravu.

Působení opalovacích krémů na vodní ekosystém

Při používání špatných opalovacích krémů můžeme velmi výrazně ovlivňovat život pod hladinou vody. Po užití krému a opláchnutí vodou se na hladině tvoří mastná oka, která obsahují již zmíněné látky narušující vodní ekosystém. Nejčastěji zmiňovaná látka v tomto ohledu je oxybenzon. Chemické filtry z krémů se dají z vody těžko odstranit. Je dokázáno, že tyto látky ničí korálové útesy. Způsobují blednutí korálů až uhynutí. Současně mohou vést k poruchám rozmnožování vodních živočichů, ať už kvůli hormonálním změnám, deformací embryí či změnou pohlaví. „I malá kapka může způsobit narušení citlivých korálových útesů.“

Korálové útesy jsou současně útočištěm pro velké množství ryb. Uhynutí korálu znamená i ztrátu domova pro ryby. UV filtry se povětšinou řadí mezi lipofilní látky (rozpustné v tucích). Díky tomu se mohou soustředit do tukových tkání vodních živočichů a ovlivňovat také jejich endokrinní systém.

Boyd zkoumal působení krémů na sladkovodní prostředí a živočichy. Jeho výzkum byl prováděn na vodní bleše, jejíž první reakcí byla ztráta orientace ve znečištěném prostředí. Zároveň ale zjistil, že po vyčištění vody od nežádoucích látek se blecha dokázala vrátit do původního stavu.

V rámci nezávislého výzkumu Tropical Marine Biology Class Summer 2018 bylo zjištěno, že krémy obsahující minerální filtry nemají nulový dopad, jejich vliv je ale výrazně nižší. „Korály, které byli vystaveny přípravku Badger (značka minerálního opalovacího krému) po dobu pěti dnů, neměly téměř žádné známky bělení.“

To znamená, že chemické látky, které se používají jako náhrada za oxybenzon, pravděpodobně nejsou pro korály škodlivé. V delším časovém úseku ale ani tyto krémy nezaručují, že nebudou mít vůbec žádné následky na vodní prostředí. Nejlepší ochranou vodního ekosystému je změna životního stylu a návrat k nošení oblečení s delším rukávem a nohavicemi a kloboukem, jako prvotní ochrana proti slunečnímu záření namísto používání opalovacích krémů. Dříve byla alabastrová kůže výsadou vyšší vrstvy.

Umírání korálů není jen důsledkem opalovacích krémů, jednou z příčin je i globální oteplování, které způsobuje oteplování a okyselování vody, což je pro korály smrtelné. Proto je třeba pohlížet na tuto situaci komplexně a je třeba dodržovat základní věci, které v tomto boji výrazně pomohou. Jedná se například o třídění odpadu, uvědomělé nakupování, šetrné hospodaření s vodou nebo drobnosti jako pravidelné zhasínání a vypojování veškeré elektroniky ze zásuvky (nenechávat nabíječky v zásuvce apod…).

Státy (oblasti), které zakázaly užívání běžných krémů

Některé státy se rozhodly, že chtějí proti úbytku korálů (přírodního bohatství) bojovat, a tak vydaly zákony o užívání opalovacích krému na jejich území. Mezi sebou se ale odlišují. Některé státy zakázaly dovážet opalovací krémy úplně, jiným zákaz stále neprošel a tak se snaží apelovat na své občany a návštěvníky alespoň skrze média.

1.  Aruba – od července 2020 zakázali používání chemických opalovacích krémů. Rozšiřuje tak zákon o používání jednorázových plastů. „Zákaz se vztahuje na dovoz, prodej a výrobu opalovacích krémů obsahujících oxybenzone a ethylhexyl metoxycinamát a platí to jak pro obchodníky, tak pro soukromé osoby.“

2. Bonaire – Ostrov v Karibiku, který je taktéž známý svojí politikou proti znečišťování moří a oceánů. Od ledna 2021 se na ostrově nemůžou vyskytovat v žádné podobě nevhodné opalovací krémy. Oproti jiným částem jsou na tomto ostrově důslední i v rámci osvěty k turistům. V případě potápění je třeba zaplatit vysokou cenu.

3. Havaj – Od roku 2018 se nesmí na Havajských ostrovech používat opalovací krémy obsahující oxybenzone a oktinoxát. Jednalo se o první stát, kde tento zákon přišel v platnost a poté se inspirovali další.  

Dalšími státy, které se řadí mezi státy bojující proti znečišťování vod a používání chemických krému jsou: Mexiko, Panenské ostrovy, Palau, Thajsko. Další na seznamu je floridské Key West a některé pláže v Austrálii.