Vznik střelnic a jejich dopad na životní prostředí

Sportovní střelnice

Střelnice je místo určené pro střelbu z různých druhů zbraní. Střelnice lze dělit podle jejich určení a použití například na vojenské, policejní, sportovní a zábavní. Střelnice dříve rovněž označoval pojem, který dnes známe jako popraviště, tedy místo, kde se popravovalo střelbou.

Historie a vymezení pojmu

Z právního hlediska bychom mohli tato místa rovněž rozdělit na střelnice komerčního a nekomerčního charakteru. Komerční střelnice jsou střelnice provozované jako podnikání, tedy jako výdělečně činný prostor vynášející finanční prostředky. Nekomerční střelnice jsou střelnice provozované jiným způsobem než jako podnikání, což znamená, že se nejedná o prostor výdělečně činný, slouží např. k nastřelování zbraní apod.

V případě komerčním se střelnice řídí dle § 52, Zákona o střelných zbraních a střelivu č. 119/02 Sb., jež ukládá povinnost přiložit k žádosti o povolení k provozování střelnice ověřenou kopii koncesní listiny provozovatele střelnice, pokud střelnice má být používána k podnikatelským účelům.

Vznik a vývoj střelnic je úzce spjat s vývojem palných zbraní jako takových. Střelné zbraně se objevují už v 11. století, kdy dochází ke vzniku střelného prachu. Postupem století a se vznikem různých střelných mechanizmů zbraní, od doutnákového zámku přes kolečkový zámek či perkusní zápalku, až po všechny dnešní známé systémy, se rozvíjí i počet střelnic. Jedna z prvních využitá ke sportovním účelům byla ve Švýcarsku, kde v roce 1471 proběhla jedna z prvních střeleckých soutěží.

Pokud zúžíme měřítko pouze na české území, střelnice se zde rozšiřovaly zejména v 19. století. V dnešní době se na našem území nachází několik stovek venkovních střelnic, které lidé navštěvují téměř celoročně.

Problém střelnic ve vztahu k životnímu prostředí

Projektily různé ráže

V současné době je velice diskutovaným tématem nejen na střelnicích, ale i v oblasti myslivosti, tedy při lovení zvěře, možnost náhrady olověných střel (potažmo střel tvořených z těžkých kovů) jinými bezolovnatými náboji. Hlavním důvodem by měla být skutečnost, kdy jednotlivé nanočástice uvolňované z nábojů narušují nejen půdní prostředí, ale údajně mají i jistý vliv na instruktory, obsluhu, úklidovou četu a profesionální střelce vč. těch sportovních s častým dopadem na personál v takto exponovaných místech, který na střelnici působí dlouhodobě. Po zápalu náboje jsou totiž do ovzduší emitovány právě tyto mikročástice a do těla putují inhalačně nebo transdermálně.

Dle studie z roku 2013, která se věnovala právě zjišťování dopadu olova, a dalších těžkých kovů na životní prostředí bylo zjištěno, že důležitým faktorem je kyselost či zásaditost půdy. Studie zjistila, že po 40 letech používání střelnice olovo neproniklo do zásadité půdy hlouběji než 30 cm. To znamená, že i na střelnicích postavených na kyselé půdě je možné zabránit úniku olova do půdy poměrně tenkou vrstvou zásadité zeminy. Po skončení provozu střelnice lze tuto ochrannou vrstvu vytěžit a recyklovat, což může být vzhledem k ceně olova a jeho koncentraci v ochranné vrstvě i ekonomicky ziskové.

Co se týče ochrany uživatelů či pracovníků střelnic, nebyly přímo prokázány nemoci či další skutečnosti, které by měly fatální následky na fungování lidského organizmu. Některé organizace a úřady (např. NIOSH, 2009) však vydaly doporučení pro zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti osob pracujících na střelnicích.

Tak či onak, Ministerstvo životního prostředí ČR v loňském roce již do jisté míry omezilo používání ocelových nábojů i přes provedené studie a v následujících 2 letech se je bude snažit vymýtit úplně. Toto by rovněž mělo pomoci i při případné dřevotěžbě, neboť ocelové kulky či broky pronikají do kmenů stromů, kde pak poškozují dřevo rzí a při zpracování ničí nástroje. Problematika dle mého mínění bude mít však ještě dlouhou dohru, neboť zákaz olova by měl také praktické dopady. V současnosti neexistuje dostupná alternativa olova, která by měla podobné vlastnosti. Olovo v sobě spojuje ideální hmotnost a tvarovatelnost.

Dalším problémem je neustále se zvyšující počet střelnic, což může zabraňovat vzniku nových zvířecích kolonií. Tato skutečnost samozřejmě souvisí nejen s odlesňováním oblastí potřebných k založení střelnice, která většinou zabírá nemalou plochu, ale také s nadměrným hlukem, který se rozléhá do širokého okolí a také ovlivňuje zvěř. Má rovněž vliv i na střelce samotné, u kterých můžeme při dlouhodobějším používání střelných zbraní pozorovat známky zhoršeného sluchu.

Dalšími ekologickými problémy jsou motorová vozidla, která na střelnice jezdí. Jsou to samozřejmě výfukové zplodiny znečišťující místní ovzduší, které sem přivádí nejen samotné střelce využívajících jednotlivých střelnic, ale také diváky v případě pořádání různých sportovních akcí. V takovém případě je třeba uvažovat i některé dlouhodobé následky na prostředí, mezi které by mohla patřit špatná regenerace prostředí (např. příliš často ušlapávaná zemina apod). S návštěvností střelnic jsou úzce spjaty problémy zvyšujícího se množství odpadu, který tito lidé produkují a které opět mají negativní dopad na životní prostředí.

Jeden z posledních problémů v rámci využívání střelnic je v narůstajícím počtu žádostí o zbrojní průkazy, respektive o možnost užití zbraně pro vlastní použití (tedy možnost mít zbraň u sebe doma), které tyto střelnice umožňují. V roce 2005 policie evidovala něco okolo 621 tisíc registrovaných zbraní. V roce 2016 už jejich počet překročil 800 tisíc. Je zde samozřejmě mnoho faktorů, proč k takovýmto situacím dochází. Mezi ty hlavní neoddělitelně patří velký příliv migrantů do evropských zemí, zvyšující se počty teroristických útoků po celém světě apod. Na druhou stranu představa, že by za několik let měl každý druhý občan naší země vlastnit zbraň, je poněkud děsivá. Skeptickým pohledem na věc by se mohlo jednat až o fatální dopady na životní prostředí. Východiska by mohla být dvojího tipu. Buď by se zákony měly zpřísnit a sice tak, aby o zbraň nemohl požádat „každý“ nebo, v lepším případě, snížit počet střelnic – jednak by se snížil počet žádostí o zbrojní průkazy, a stejně tak by se zlepšilo životní prostředí z důvodu zrušení oblastí, kde by na místo toho mohlo dojít např. k zalesňování.

Odkazy

Související stránky

• Střelnice a jejich vliv na životní prostředí
• Vliv střelby ze vzduchových pistolí na životní prostředí
• Paintball, airsoft a jejich vliv na životní prostředí

Reference

Externí odkazy

• Mapa střelnic v České republice