Územní plánování/Úloha v ochraně přírody a krajiny

V dalším vystoupení se tedy konečně dostáváme k jádru tématu i přednášky, totiž jak konkrétně může a musí územní plánování pomoci v ochraně přírody a krajiny, o co se v zákonu a vyhláškách může tato ochrana opřít. Jen pro úplnost předesílám, že inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků do toho nemusí nutit právní předpis. Chrání přírodu, krajinu, životní prostředí a veřejné zdraví stejně jako historické kulturní dědictví po minulých generacích z vlastního přesvědčení. Právní řád je tu od toho, aby k tomu donutil i ty méně chápavé a nezodpovědné a představuje spíše cosi jako „společensky vyžadované minimum“, i když někteří barbaři jej naopak považují za přílišné omezování osobní svobody. A teď už k dnešním možnostem územního plánování v ochraně přírody a krajiny konkrétně:

Základní pojmy:

• pojem „zastavěné území“ se vykládá tak, že je stanoveno platným územním plánem nebo postupem dle tohoto zákona. Nemá-li obec schválený územní plán, ani stanoveno zastavěné území postupem podle § 59 zákona, je jím zástavba v hranicích intravilánu k 1. 9. 1966 a nezastavěné pozemky vedené jako zemědělská půda vně požívají ochrany dle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF bez ohledu na to, že od té doby mohly být dávno obestavěny a staly se fakticky součástí zastavěného území. Je to tedy pojetí výrazně restriktivní, chránící nezastavěné území.
• „nezastavitelným pozemkem“ je v obci bez územního plánu pozemek veřejné zeleně a parku, sloužící obecnému užívání, v intravilánu i zemědělský nebo lesní pozemek nebo soubor pozemků nad 0,5 ha,
• pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do územním plánem určené zastavitelné plochy tvoří „nezastavěné území“, které je, jak uvidíme dále, jinými ustanoveními zákona dnes oproti minulosti výrazně lépe chráněno,
• vedle již existující kategorie „veřejně prospěšná stavba“ se zavádí nový pojem „veřejně prospěšné opatření“ (nestavebního charakteru), pro jehož realizaci lze rovněž vyvlastnit potřebné pozemky (např. pro ochranu přírody a krajiny, vhodné např. pro ÚSES),

Výkon veřejné správy:

• Orgány územního plánování musí postupovat v součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, která pro územní řízení vydávají závazná stanoviska dle svých kompetencí a pro ostatní postupy stanoviska, která jsou pro orgány územního plánování závaznými podklady.
• Nově se zřizují „rady obcí pro udržitelný rozvoj území“, které projednávají a vydávají stanoviska k „územně-analytickým podkladům“ a k „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“. Posiluje se tak veřejná kontrola činností prováděných jako přenesený výkon státní správy orgánem, v němž působí především zástupci obecních samospráv řešeného územního obvodu,

Cíle územního plánování:

• ...vytvářet předpoklady...pro udržitelný rozvoj území,...příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel...pro současnou i budoucí generace.
• Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území,....chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti,....určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
• V nezastavěném území lze (v souladu s jeho charakterem) umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků a dále opatření a stavby zlepšující jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch...

Úkoly územního plánování:

• zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
• koncepci rozvoje...stanovovat s ohledem na hodnoty a podmínky v území,
• prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem, přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, přírodní podmínky...
• stanovovat požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a podmínky pro provedení změn,
• vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků.....přírodě blízkým způsobem,
• určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
• vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů a navrhovat případná kompenzační opatření,
• regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
• uplatňovat poznatky....z oborů...urbanismu, územního plánování....ekologie a památkové péče,
• vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území a regulačních plánů na životní prostředí.

Obecná ustanovení mimo jiné zajišťují účast dotčených úřadů a veřejnosti:

• povinností zveřejňovat písemnosti v určených případech veřejnou vyhláškou nebo zajištění dálkového přístupu v elektronické podobě,
• podáváním územně plánovacích informací,
• veřejným projednáváním zadání, konceptů i návrhů územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj,
• možností veřejnosti zajistit si pro jednání s úřady kvalifikovaného „zástupce veřejnosti“.

Kvalita územního plánování i s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny jako součásti životního prostředí je mj. zajišťována i tím, že vybrané činnosti na příslušných úřadech a u projektantů musí zajišťovat osoby s příslušnou kvalifikací a autorizační zkouškou buď podle stavebního zákona a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve výstavbě, nebo podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, nebo konečně i podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (pro biologická hodnocení a hodnocení vlivů na lokality NATURA 2000).

Při územním rozhodování, tzn. v územním řízení o umístění stavby, o změně ve využití území nebo o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků nebo o ochranném pásmu je ochrana přírody a krajiny zajištěna:

• povinnou účastí dotčených orgánů ochrany ŽP, vč. ochrany přírody a krajiny, podávajících závazná stanoviska za jimi hájené veřejné zájmy,
• povinnou účastí orgánů dotčených samospráv,
• povinným posouzením, zda záměr je v souladu s vydanou (schválenou) územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcími vyhláškami, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle nich vydaných, s výsledkem řešení případných rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.
• přiznáním účastenství v řízení kromě obligátních účastníků i osobám a občanským sdružením, o kterých tak stanoví zvláštní předpis (zejména zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny),
• posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jako povinného odborného podkladu pro řízení.

Není-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v předchozích odrážkách, je stavební úřad povinen žádost o územní rozhodnutí zamítnout. To platí i pro případné vydání tzv. „územního souhlasu“.

Novými nástroji územního plánování, které se mohou uplatnit i při ochraně přírody a krajiny, jsou v novém zákoně tzv. „územní opatření o stavební uzávěře“ a „územní opatření o asanaci území“. Jsou to opatření vydávaná jako opatření obecné povahy podle správního řádu, nikoliv jako v minulosti v režimu správních rozhodnutí.

Prosazování zájmů ochrany přírody a krajiny může přispět i ustanovení o náhradách za újmu, kterou vlastník pozemku nebo jiný uživatel může utrpět v důsledku změny v území nebo v určení jeho funkce při územním plánování a rozhodování.

Vymahatelnost plnění povinností subjektů, podílejících se na územním plánování jistě zvyšuje i zavedení citelných sankcí za prohřešky a nedodržení ustanovení zákona a uzákonění možnosti dle správního řádu obrátit se v případě nespokojenosti s činností příslušných úřadů po vyčerpání správních nástrojů na správní soud. Tolik ve stručnosti stavební zákon.