Transformace vzdělání v ČR - hlavní tendence

Obecná východiska

České školství se v posledních letech připravuje na zásadní kurikulární reformu, která mění základní cíle vzdělávání a nahrazuje tradiční pojetí zaměřené na paměťové osvojování velkého množství poznatků v hotové podobě. Školy by měly věnovat pozornost především čtyřem pilířům vzdělávání pro 21. století, které vytyčilo UNESCO – učit se poznávat, učit se jednat, učit se žít společně, učit se být (Delors, J., 1996). Ucelená koncepce vzdělávací politiky – Národní program rozvoje vzdělání v České republice, tzv. Bílá kniha, vytvořená v roce 2001 a přijatá napříč politickým spektrem – z této filozofie vychází. Na ni navazují tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP), které jsou v současné době uváděny do života (Spilková, V., 2004) . Základní charakteristikou RVP je důraz na všestrannou kultivaci dětské osobnosti, což zahrnuje mj. rozvoj kompetencí, které jsou chápány jako „soubor komplexních způsobilostí využitelných v životě a v dalším vzdělávání“, konkrétněji jako „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot“. Bývají pojímány dvěma způsoby: buď více či méně předmětově, nebo jako kompetence všeobecné, nadpředmětové (s oběma modely se lze setkat v současných evropských kurikulích) (Hučínová, L.). Existuje však také názor, že všechny skutečné kompetence ze své podstaty překračují předmětové hranice, i když jsou třeba zařazeny pod hlavičku oboru (pokud by předměty zůstaly izolované a nekomunikovaly spolu navzájem, nebylo by možné vybudovat obecnou připravenost a vybavenost žáka pro to, aby prováděl životně nebo odborně významné činnosti a podával určité výkony) (Hausenblas, O., 2004)).

Potřebu integrace už zavedených předmětů mají v rámcových vzdělávacích programech naplňovat tzv. průřezová témata. To odráží skutečnost, že reálné problémy lze jen zřídka vysvětlit v kontextu poznatků jedné discipliny. Environmentální výchova jakožto průřezové téma má tedy základ v četných oborech přírodovědných i společenskovědních, a jeho výuka je oborově integrovaná. Postupné propojování, rozšiřování, upevňování i systematizace vědomostí a dovedností získávaných v těchto oblastech přispívá k utváření celostního pohledu; porozumění souvislostem má umožnit řešení problémů praxe. Obsah průřezového tématu (především na středoškolské úrovni) je proto zpracován v podobě problémových otázek, z nichž každá zahrnuje řadu dílčích problémů. Celkově má environmentální výchova vést k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí.

Aktivní zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí, rozlišování závažnosti ekologických problémů a poznávání jejich propojenosti umožňuje také využití výpočetní techniky (internet), a tedy environmentální výchova významně souvisí s průřezovým tématem informační a komunikační technologie. Tyto technologie (ICT) podněcují zájem o další způsoby řešení ekologických problémů, pomáhají navazovat kontakty v oblasti udržitelného rozvoje a vyměňovat si informace v rámci kraje, republiky i EU a světa.

Rámcové vzdělávací programy

Rámcový program pro předškolní vzdělávání

Schválilo MŠMT ČR pod č.j. 14 132/01-22 s platností od 1.9.2003. Jedna z pěti základních oblastí předškolního vzdělávání "Dítě a svět" je věnována environmentální oblasti. K dispozici je také manuál pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Schválen ministryní školství, mládeže a tělovýchovy dne 23.8.2004. Povinné zahájení výuky podle školních vzdělávacích programů se předpokládá od školního roku 2007/08. Jedním ze šesti průřezových témat, která jsou povinnou součástí základního vzdělávání, je i environmentání výchova. Dokument obsahuje také kapitolu Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu.

Další dokumenty

Metodický pokyn k EVVO ve školách a školských zařízeních vydaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2001. Metodický pokyn (dále jen ”pokyn”) vyplývá ze zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí a z Usnesení vlády České republiky ze dne 23.10. 2000 č. 1048 o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice. Informuje ředitele základních a středních škol, ředitele školských zařízení o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě, doporučuje postupy při realizaci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Návrh náplně práce koordinátora EVVO

Standard dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO) Dokument se zabývá dvěma oblastmi: další vzdělávání všech pedagogických pracovníků (specializační kurz školních koordinátorů EVVO, další vzdělávání ostatních pedagogických pracovníků) a další vzdělávání řídících pracovníků škol (ředitelů a zástupců). Kurzy obsahují náměty pro praktickou EVVO v jednotlivých vyučovacích předmětech, praktický nácvik a příklady vyučovacích metod interdisciplinárního aktivního učení, význam péče o prostředí školy, ekologizace provozu, ekologického auditu škol, principy udržitelného rozvoje a mnoho dalšího.

Bílá kniha - národní program rozvoje vzdělávání v České republice Formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání. Strategie odráží celospolečenské zájmy a dává konkrétní podněty k práci škol. V úvodu dokumentu se hovoří o integrující se vzdělávací soustavě, kde ji vedle sociální, kulturní, politické a hospodářské oblasti zahrnuto i životní prostředí. V kapitole věnované předškolnímu, základnímu a střednímu vzdělávání dokument připomíná nové trendy, které se ve výuce objevují, jako je například environmentální výchova.

Příklady pro výuku

Dnešní svět - tištěný časopis s internetovou podporou spojuje tradiční formy výuky s naplňováním Rámcových vzdělávacích programů (RVP). Vědomostní soutěž Eurorebus.

Zdroje

Delors, J. (1996): Learning: The Treasure Within. Report to UNESCO of the International Commission on Education for the Twenty-first Century. Paris: UNESCO Publishing, ISBN 92-3-103274-7.

Dlouhá, J. (2004): Multimediální podoba vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Sborník mezinárodní konference UNESCO Teacher and Education for Sustainable Development, Učitel a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Čermák Publishers, Praha. str. 167-171.

EURYDICE: Key Competencies. A developing concept in general compulsory education. Survey 5. 2002. Český překlad dokumentu In: http://www.eurydice.org/Documents/survey5/cs/FrameSet.htm

Hausenblas, O. (2004): Zásadní vady v 3. verzi RVP - a přece se točí! Učitelské listy, 22. 4. 2004

Hučínová, L.: Integrace v rámcových vzdělávacích programech? (zahrnuje Ukázky očekávaných výstupů a učiva z připravované verze RVP ZV; Ukázky očekávaných výstupů a učiva z 1. pracovní verze RVP GV). In: http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=184

Hučínová, L.: Koncepce klíčových kompetencí. In: http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=156

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP 2002 (2. verze), 2004 (3. verze). In: http://www.vuppraha.cz

Spilková, V. (2004): RVP v kontextu vnitřní reformy české školy. Učitelské listy, 15. 4. 2004

TUPÝ, J. (2003): Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Komenský, 128, č.1, s. 2-8 In: http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=101590&CAI=2147