Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí

Čtvrtý blok JE Černobyl po výbuchu

Černobylská havárie, která se stala v ranních časných hodinách 26. dubna 1986, je považována za dosud nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Během technické zkoušky zde došlo k enormnímu vzrůstu výkonu a prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. Následkem tohoto zvýšení tlaku odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a to vyústilo v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Do atmosféry se navíc uvolnil mohutný radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a celou Skandinávií. Za následek to mělo kontaminaci veškerého okolí radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí. Zasažené území kolem elektrárny muselo být neprodleně evakuováno  a prohlášeno za uzavřené. Dvacet let po oné havárii byl v této lokalitě proveden výzkum, aby se zjistilo, jak tato událost ovlivnila životní prostředí. Bylo provedeno mnoho druhů pozorování a měření, ale většina z nich nebyla nikdy publikována.

Vliv jaderné havárie na živočichy v Černobylu

Podle prvního dojmu se zdálo, že by havárie až takové následky mít nemusela. Skutečnost však byla jiná. Ukázalo se, že Černobylská havárie měla velký vliv na populaci zdejších lesních ptáků. Výzkum se zaměřil mj. na počítání všech ptáků, které výzkumníci viděli či slyšeli během pěti minut ve stometrových intervalech. Na těchto místech navíc měřili úroveň radiace. Ukázalo se, že na místech s největší úrovní radiace se nachází méně než polovina druhů lesních ptáků oprati místům s nejnižší radiací. Příjemným výsledkem výzkumu se ukázala zjištění týkající se menších savců, jako je myš, zajíc, liška, vlk, srnka či divoké prase. U této kategorie savců nebyly zjištěny žádné výrazné morfologické změny. Se zajímavým výsledek se výzkumníci setkali u vlašťovek obecných. Ukázalo se, že výbuch v Černobylu ovlivnil jejich následnou mutaci. Přesněji řečeno se to na nich projevilo v asymetrii jejich ocasů, které byly u samců třikrát až čtyřikrát větší, než v oblastech Černobylu vzdálených. Může se zdát, že jde jen o velikost jejich ocasů, ale ten kdo se vlašťovkami a jejich rozmnožováním zabývá, tvrdí, že tento fakt silně ovlivňuje jejich rozmnožování a snižuje úspěšnost při páření.

Vliv jaderné havárie na rostliny v Černobylu

Výzkum, který se zaměřil na zjištění ovlivnění rostlin radioaktivitou, probíhal na třech druzích rostlin. Jimi byly jeřáb obecný, heřmánek a trnovník akát. Pozorování bylo prováděno na listech těchto rostlin, kde se zjišťovala jejich asymetrie. Bylo zjištěno, že radioaktivita negativně ovlivnila jejich vývin a že jejich asymetrie je asi třikrát až čtyřikrát větší, než by tomu mělo být. V souvislosti s tímto zjištěním vědci potvrdili negativní vliv na jejich růst, plodnost a samotné přežití rostlin. V neposlední řadě byla obzvlášť vysoká úroveň radiace zjištěna v různých bobulích i houbách.

Závěr

Černobylská havárie ovlivnila životní prostředí v okolí velmi markantně. Vše, co bylo na zasaženém území, bylo nějak ovlivněno. Něco více a něco zase méně. Musíme brát v potaz, že radiace, která se rozšířila, se postupně vzdáleností snižovala. Tudíž životní prostředí dále od Černobylské elektrárny nebylo tolik poznamenáno, jako v blízkosti ní. Je potvrzeno, že i nyní probíhají na zasaženém území experimenty a různé výzkumy, které zjišťují, jak je na tom doopravdy příroda po jedné z největších katastrof, která kdy mohla ovlivnit naše prostředí. V dnešní době již existuje mnoho dokumentů, které si každý z nás může prohlédnout a přiblížit si, jak je tam situace doopravdy nyní. Jeden z nejlépe zpracovaných dokumentů je ten, který natočila stanice HBO. Jedná se o pětidílný seriál jménem Chernobyl, který byl publikován v roce 2019.