Přeměna třeboňských mokřadů na rybníky a jejich využití
Vliv člověka na biodiverzitu je dnes zcela neodmyslitelný a nebylo tomu jinak i uplynulých staletí. V tomto případě se ovšem přikláním k názoru, že zásah do přírody není nijak fatální. Ne každý ví, že třeboňská soustava rybníků je uměle vytvořená soustava, kde se dříve nacházely mokřady. Biodiverzita tohoto území se tak do určité míry změnila a v neposlední řadě soustava rybníků nabízí množství využití, především rybolov a rekreaci.[1]
Ve 12. století docházelo k vypalování lesů a přeměně lesních ploch na ornou půdu, k tomu z důvodu nekvalitní půdy pro zemědělství na Třeboňsku nedošlo, ale i tak do krajiny zasáhl člověk. Ve 12. století se zde prováděly úpravy vodních ploch a výsledkem byla síť umělých toků jako je Nová řeka nebo Zlatá stoka) a množství rybníků. Rybníkářství se na písčitých a rašelinných půdách stalo výnosným způsobem zkulturňování krajiny. Třeboňsko je tak vyhlášené jako centrum českého rybníkářství, čítající celkem 460 rybníků a je jedna z mála oblastí vyhlášených jako chráněná krajinná oblast, kde se na kultivaci podílel člověk.[2] [3]
Ryby nacházející se na Třeboňsku
Mezi hlavní rybu vyskytující se v třeboňských rybnících je kapr obecný, který je pro řadu domácností v České republice symbolem vánoční tradice. V České republice se vyskytují čtyři základní typy kaprů: Kapr šupinatý, Kapr lysec, Kapr lysec řádkový, Kapr hladký. Strava kapra je velice pestrá, živí se žížalami nebo menšími červy, nejvíce vyhledává potravu rostlinného typu a také neodolá chlebu jako vhodné návnadě při rybaření. Na našem území není kapr nijak zvláště chráněný druh.[4]
mezi vedlejší patří:
lín obecný – středně velká zelenavá ryba s jemnými šupinami, které jsou pokryty silnou vrstvou slizu. Vyskytuje se na celém našem území, především ve stojatých vodách,[5]
štika – najdeme ji téměř ve všech typech vod, jedná se o velmi cenný druh, jak hospodářsky, tak sportovně, řadíme ji mezi největší dravce našich vod a řadíme ji k rybám dražším, exkluzivnějším,[6]
candát – má dvě hřbetní ploutve, první ostnitá ploutev je šedá až bělavá, nemá šupiny na lících kolem oka, jedná se o dravou rybu vyskytující se v údolních nádržích a nížinných řekách, patří mezi oblíbené ryby našich rybářů,[7]
sumec – největší dravá ryba, která dosahuje až dvou metrů délky, kůže sumce je bez šupin, má tři páry vousů, dlouhé tělo s plochou ocasní pánví a zbarvení jeho boků je skvrnité, jeho hřbetní ploutev je drobná a řitní ploutev je dlouhá, svědčí mu stojaté vody[8]
amur bílý – velká kaprovitá ryba s dlouhým tělem válcovitého tvaru s krátkou hřbetní ploutví, k nám byla dovezena za účelem doplnění obsádek kaprových rybníků, u rybářů jde o velice atraktivní rybu, s kterou si musí doslova “pohrát“, aby ji ulovili[9] tolstolobik bílý – jedná se o velikou rybu, která filtruje z vody tu nejmenší potravu, má velkou hlavu, nízko posazené oči a jeho zbarvení je světlé, jedná se o dovezený druh, který dorůstá značných metrů[10]
tolstolobec pestrý – charakteristické rysy této ryby jsou velká hlava, nízko posazené oči a skvrnité zbarvení, jedná se opět o dovezený druh, který se živí živočišným planktonem, dorůstá značných rozměrů.[11]
Rybaření na Třeboňsku
Třeboňské rybníky navštěvují jak rekreační, tak sportovní rybáři. Na Třeboňsku je především oblíbený slavnostní výlov rybníka Rožmberk, který je největším rybníkem na našem území. Pro rekreační rybaření si stačí zakoupit pověření k lovu ryb na udici a vlastnit rybářské vybavení. Nejčastějšími úlovky jsou zde třeboňští kapři. Třeboňský kapr je mezinárodně chráněné označení původu. Dále zde může rybář ulovit amury, sumce, cejny, líny a další. Sezóna rekreačních rybářů začíná od 1. dubna a končí posledním dnem v prosinci.[12]
Sportovní rybolov je označován jako lov ryb na udici (sportovní rybolov), který je možný pouze na vybraných rybnících. Zde je hlavním atributem chuť si zalovit, hlavní výhodou těchto rybářů je, že nemusí být nikde organizováni, ale stačí jim pouze pověření k lovu ryb na udici.
Třeboňské rybníky ale neslouží pouze rybářům, ale také rekreantům, kteří si přijedou odpočinout. Především je na Třeboňsku velmi oblíbená cykloturistika, nejen z důvodu rovinatých terénů, ale také se zde projíždí malebnými vesničkami a staletými hrázemi rybníků, pro romantické návštěvníky zde mohou obdivovat zákoutí této unikátní krajiny rybníků. Cyklistické trasy jsou zde vedeny jako naučné a je možné zde vyrazit jak na malé okruhy, tak na velké okruhy na kolech.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ BOHÁČ, Jaroslav. Biodiversita a udržitelný rozvoj Třeboňska [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, Petr. Rybníky a jejich obhospodařování. Sylvia. 2000, roč. 2000, čís. 36, s. 74 - 81. Dostupné online.
- ↑ Správa CHKO Třeboňsko. Ochrana přírody [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky)
- ↑ INFO@PRIRODA.CZ. Kapr obecný - Cyprinus Carpio. Příroda.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Atlas ryb - Lín obecný (Tinca tinca). www.mrk.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Česká ryba: Štika obecná. www.ceskaryba.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Atlas ryb - Candát obecný (Sander lucioperca). www.mrk.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Atlas ryb - Sumec velký (Silurus glanis). www.mrk.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Atlas ryb - Amur bílý (Ctenopharyngodon idella - Valenciennes). www.mrk.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Atlas ryb - Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix). www.mrk.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Atlas ryb - Tolstolobec pestrý (Arisichthys nobilis). www.mrk.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Sportovní a rekreační rybolov-ubytování Třeboň-levné Třeboň ubytování. www.penzionpodspejcharem.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ TŘEBOŇSKO.CZ. Třeboňsko: sportovní / rekreační rybolov 2019 na chovném rybníce | Třeboň a okolí - Třeboňsko.cz. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky)