Co citovat v neanonymním zdroji

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.

Tento článek odpovídá na otázku: ,,Co citovat v neanonymním zdroji?", tedy ve zdroji, v němž je uveden jeho tvůrce ať již se jedná o autora či kolektiv autorů, popř. instituci či organizaci

- Britanica uvádí i jména autorů - i u institucionálního zdroje by měla být uvedena jména autora a datum vytvoření či poslední revize

Potřeba důrazně odlišit myšlenky ostatních od myšlenek vlastních (nevlastní by měly být ověřitelné zdrojem, vlastní se pak mohou citovat - úsudek někoho o něčem; v odborné debatě není ale ani tolik důležitý úsudek nositele nobelovy ceny (co si myslí o něčem na co nemá úzkou specializaci) jako jeho konkrétní výzkum, který něco dokázal.

Analýza Science

integrita a reputace autora, kontext a žánr

integrita a reputace autora - problém: efekt nositelů nobelovy ceny; expertní úsudek je dle Kahnemana pro hodnocení a předpovídání komplexních jevů stejně významný jako laický (např. otázka kdy bude ekonomická krize?) něco jiného jsou standardizované úkony jako výroba stolu, operace žlučníku a jiná expertíza konkrétní oblasti kde expertní znalosti mají svou cenu a autorova reputace poskytuje záruku kvality podobně jako třeba instituce.

Žánr - něco jiného je středoškolská učebnice, kde jde o to problém zjednodušit a nezahltit informacema

kontext -

I zde je možné kromě Doubt, cite Golden rule, tedy položit si otázku, kdybych byl autorem této myšlenky chtěl bych aby mě autor v této práci uvedl nebo ne? Problém je ale, že bez vyjádření autora je to jen na našem úsudku.

Citovat autory myšlenek není jen něčím co zabraňuje krádeži cizí práce (plagiarismu), popř. ocenění jejich významu. Jde také o to, že na základě toho, že víme od koho myšlenka je můžeme usoudit na základě reputace autora její důležitost, významnost a relevanci, popř. rozšíření ve společnosti (např. díky počtu citací dané práce) a to zda již třeba není společnou znalostí v určitém oboru, v němž je potřeba daného autora a práci znát (jako např. v oblasti teorie znalostí jako veřejného statku článek ekonoma Stiglitze, kde prezentoval znalost jako světový veřejný statek).

Zdroje k dalšímu studiu problematiky

(možno nainstalovat google translator do chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).

Související články

Afiliace

Tento výstup vznikl na Univerzitě Karlově v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 – 260 471.

Reference