Freecycling
Freecycling je specifickou formou spoluspotřebitelství, úzce souvisí se sdílenou ekonomikou. Ve svém překladu znamená "svobodný, volný koloběh" - volný koloběh věcí, které jsou nabízeny zcela zdarma.[1] Spoluspotřebitelství je sociální hnutí, které se zaměřuje na výměnu, pronajímání a darování věcí místo tradičního nákupu a prodeje hmotného (např. auta), nebo nehmotného zboží (např. hudba). Pro spoluspotřebitelství jsou intenzivně používány digitální média.[2]
Historie
Freecycling bylo založeno v roce 2003 Deronem Bealem v rámci jeho zaměstnání v recyklační firmě, kdy na základě iniciativy zaměstnanců začali věci z odpadu, které byly v perfektním stavu, nabízet různým neziskovým organizacím. Vznikla tak první šíť, kde mohl kdokoliv ve městě dávat a dostávat nechtěné věci zdarma. V roce 2006 se z tohoto projektu stala nezisková organizace s názvem The Freecycle Network (TNT) www.freecycling.org. Síť měla původně 30 členů v městě Tuscus a rozrostla se na více, než 9 milionů členů, organizovaných ve více, než 5 300 regionálních skupinách po celém světě (stav ze srpna 2018).[3] Chod celé organizace zajišťují převážně dobrovolníci. Peníze na provoz získává síť převážně od dobrovolných dárců a z grantů a také z reklamy.[1]
Principy
Základem freecycling sítí je neplacené předávání zboží jako nábytek, hračky a knihy.[4] Členové sítě mohou předměty jak poskytovat, tajk i přijímat. Fungování členů sítě lze identifikovat jak jako sobecké (darují předměty, aby se jich zbavili, přijímají dary, aby ušetřili peníze), tak i jako altruistické (darují předměty aby pomohli ostatním, berou si předměty, aby šetřili životní prostředí).[5] Freecycle hnutí je tak označováno jako win/win příležitost s přidaným sociálním vlivem.[6] Navíc samotné předávání věcí mezi dárcem a příjemcem často mění názory dárců a jejich uvažování se posunuje od sobeckého (zbavit se nepotřebného) k altruistickému (např. udělat někoho šťastným) a k dalšímu zapojení do Freecycle komunity.[7] Freecycle hnutí také podporuje koncept lokální udržitelnosti (např. krátké přepravní vzdálenosti).[8]
Pro existenci freecyclingu je zásadní využívání internetu – většinou na serverech, které sdružují registrované členy. Tyto servery zdůrazňují, že hlavním posláním je redukce odpadu a šetření životního prostředí, některé servery zdůrazňují také sociální aspekt.[1]
Freecycling sítě
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 HAVLOVÁ, Klára. Nevyhazuj to (.cz) Environmentální souvislosti internetového přenechávání věcí. Brno, 2012 [cit. 2018-08-03]. 86 s. diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. Vedoucí práce Hana Librová. Dostupné online. (česky)
- ↑ BELK, Russell. You are what you can access: Sharing and collaborative consumption online. Journal of Business Research. 2014-08, roč. 67, čís. 8, s. 1595–1600. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0148-2963. DOI:10.1016/j.jbusres.2013.10.001.
- ↑ 3,0 3,1 KLUG, Katharina. A gift for a stranger: freecycling as a current lifestyle of sustainable consumption.. In: Sustainability in a Digital World. Cham: Springer, 2017. Dostupné online. S. 201-207. (anglicky)
- ↑ ARSEL, Zeynep. Hybrid pro-social exchange systems: The case of Freecycle. ACR North American Advances. 2011. Dostupné online.
- ↑ NELSON, Michelle R.; RADEMACHER, Mark A.; PAEK, Hye-Jin. Downshifting Consumer = Upshifting Citizen? An Examination of a Local Freecycle Community. The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science. 2007-05, roč. 611, čís. 1, s. 141–156. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0002-7162. DOI:10.1177/0002716206298727. (anglicky)
- ↑ HUTTER, Katharina; HOFFMANN, Stefan; MAI, Robert. Carrotmob. Business & Society. 2016-07-27, roč. 55, čís. 7, s. 1059–1077. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0007-6503. DOI:10.1177/0007650315576367. (anglicky)
- ↑ APTEKAR, Sofya. Gifts Among Strangers: The Social Organization of Freecycle Giving. Social Problems. 2016-05-01, roč. 63, čís. 2, s. 266–283. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0037-7791. DOI:10.1093/socpro/spw005. (anglicky)
- ↑ EDEN, Sally. Blurring the boundaries: Prosumption, circularity and online sustainable consumption through Freecycle. Journal of Consumer Culture. 2015-05-28, roč. 17, čís. 2, s. 265–285. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 1469-5405. DOI:10.1177/1469540515586871. (anglicky)