Kladné a záporné efekty globalizace

Z Enviwiki
Verze z 1. 12. 2007, 12:44, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: == Klady globalizace: == *růst objemu globálně obchodovaného zboží *rychlost a komplexnost přímých investic *ekonom. růst některých původně rozvojových zemí (Tchaj...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Klady globalizace:

  • růst objemu globálně obchodovaného zboží
  • rychlost a komplexnost přímých investic
  • ekonom. růst některých původně rozvojových zemí (Tchaj-wan. Malajsie...)
  • růst spotřeby
  • vznik celistvé střední třídy odborných elit v Asii a Latinské Americe
  • vznik nových nadnárodních útvarů nebo posílení významu již existujících
  • vznik kultury druhé moderny – na rozdíl od kultury první moderny je otevřená globálním vlivům

Zápory globalizace:

  • nekontrolovaný transfer finančního kapitálu = riziko ekonomických kolapsů
  • nerovnost v přístupu ke společenskému růstu
  • spotřeba globálně roste, mimo spotřební explozi zůstává 20% nejchudších světa, kde spotřeba ještě klesá
  • v rozvinutých zemích rostou rozdíly v příjmech
  • v rozvinutých zemích roste nezaměstnanost
  • globalizace oslabuje roli národního státu
  • tlak NNS na globálních trzích vede k destrukci tradičního zemědělství, místo diverzity kultur monokultury, nebo plodiny využitelné komerčně (v léčivech) – negativní důsledky pro ekologickou stabilitu krajiny
  • destrukce životního prostředí - ekologické problémy

Vliv na individuální život

  • Chybí pocit sounáležitosti.
  • Globální svět se prezentuje jako svět člověku cizí, vybízí jej, aby na své bytí, na jeho smysl, zapomněl. Průvodním jevem je to, že se uvolňují stále častěji síly ničivé, agresivita, násilí, teror. V globálním světě je vytvořen širší prostor k uplatnění sil dobra i zla.
  • Každé historicky významné období spojené se vznikem velké kultury je obdobím jasného vymezování toho, co je zakázáno, a toho, co je požadováno jako nejvyšší cíl – toto postmoderní kultuře chybí. Hranice a meze jsou nejasné, takže si ani neuvědomíme, že jsou překračovány.
  • Člověk zaujetím pro vše, co je nové a mimo něj, zapomíná na sebe, přestává si klást otázku, co je smyslem života. Zapomínání na sebe je doprovázeno překračováním nejrůznějších tabu, v mylné představě heroické vzpoury – ovšem ve skutečnosti se jedná o touhu po uspokojování rozkoše bez omezení.
  • Projevují se tendence k vytváření jediného životního stylu, globalizace formuje hodnotové vzorce člověka, unifikuje ho; problémy se řeší dle nabízených vzorců chování, člověk je "vnějšně" orientován.
  • Vznikají ale i postoje nonkonformní, které jsou projevem bezradnosti a směřují k destrukci a terorismu.
  • Rozvoj masmédií je jedním z projevů globalizace, bez médií se moderní člověk nemůže obejít – možnost svobodné volby je značně omezená. Globalizace je masmediálně prezentovaným procesem.

Problém důvěry a příčiny zájmu o ni:

  • Tradiční společenství založeno na vzájemné důvěře se rozpadlo, definitivní konec v epoše globalizace.
  • Důsledkem globalizace je na individuální úrovni ztráta "ontologické jistoty" (Giddens) – tedy, že vnější svět je takový, jaký se nám jeví. Tato jistota se zhroutila.
  • Globální ekonomika je ve značné míře anonymní, proto nemůže být založena na personální důvěře. To vede také k oslabení národní identity, k oslabení důvěry v dosavadní instituce.
  • Globální rizika jsou rizika řádově vyšší než v minulých dobách, což vede k vyšší nejistotě, nedůvěře a existenciálnímu neklidu.