Environmentální politika

Z Enviwiki
Verze z 6. 5. 2016, 20:37, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (formátování)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Všestrannou environmentální politiku lze definovat jako široce koordinovanou činnost institucí a občanů, vládních a nevládních organizací, veřejné správy, obecní samosprávy a výrobních organizací, zaměřenou na nastolování vztahů rovnováhy mezi lidskými činnostmi, uspokojováním potřeb současných a budoucích generací a schopností přírody se trvale obnovovat. Všestranná ekologická politika je tedy formou přizpůsobování společnosti měnícím se podmínkám vlastní existence. Rezortní environmentální politika je činností specializované exekutivy, která má cíle a strategie zaměřené na prevenci, snižování nebo odstraňování nežádoucích účinků lidských aktivit na prostředí, zdroje a veřejné zdraví.

Cíle environmentální politiky[editovat | editovat zdroj]

Cíle všestranné environmentální politiky zahrnují především změny, ke kterým musí dojít v orientaci ekonomiky a řízení. Naproti tomu rezortní environmentální politika je zaměřena na konkrétní způsoby předcházení, snižování, a případné vyloučení škod na prostředí. Hlavními jejími prostředky jsou nástroje administrativního donucování.

Zásady environmentální politiky[editovat | editovat zdroj]

Zásady environmentální politiky jsou klíčovými prvky ovlivňujícími environmentální politiku, určující její směr. Jsou zásadní pro tvorbu environmentální politiky i pro její uskutečňování. Zároveň jsou zásadní i pro využívání a interpretaci všech nástrojů environmentální politiky, zejména práva.

Základní zásady environmentální politiky[editovat | editovat zdroj]

  • prevence
  • předběžná opatrnost
  • znečišťovatel platí

Další zásady environmentální politiky[editovat | editovat zdroj]

  • integrace
  • vysoká úroveň ochrany životního prostředí
  • náprava škody u zdroje
  • udržitelný rozvoj

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Příklady pro výuku[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Damohorský, M. a kol. (2003): Právo životního prostředí, C.H.Beck.
  • Decision No. 1600/2002/EC of the European Parliament and of the Coundil laying dow the Sixth Community Environment Action Programme, OJ 2002, L 242/1
  • Kružíková, E. (1997): Ekologická politika a právo životního prostředí v Evropské unii, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Petr Šauer, Praha.
  • Kružíková, E. (2002): Environmentálne právo európskych spoločenstiev a aproximácia právneho poriadku. In: Soňa Košičiarová a kol., Právo životného prostredia. Všeobecná časť. Heuréka, Bratislava, kapitoly II.2, II.3, II.4, str. 343-360.
  • Kružíková, E., Adamová, E., Komárek, J. (2003): Právo životního prostřed Evropských společenství. Praktický průvodce. Linde Praha, a.s., str. 38-51.
  • Hendrych, D. a kol. (2003): Správní právo, C.H.Beck.
  • Koudelka, Z. (2001): Obce a kraje, Linde, Praha.
  • de Sadeleer, N. (2002): Environmental Principles. From Political Slogans to Legal Rules. Oxford University Press, Oxford, New York.
  • Pavlíček, V. a kol. (1998, 2003): Ústava a ústavní řád České republiky, komentář, Linde a.s.
  • (2003): Nová úprava správního soudnictví, ASPI.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]