Globální rizika
Globální rizika (anglicky: global risks či global catastrophic risk) jsou taková rizika, jež svou povahou ohrožují (či ohrozit mohou) životní prostředí a život, ať již jako celek či jeho jednotlivé části, a to v globálním měřítku.
Při zkoumání globálních rizik docházíme k poznání, že to, co je pro jeden druh (např. pro člověka) rizikem, může být pro jiný příležitostí. Globální rizika jsou proto většinou posuzována z antropocentrické perspektivy (GR je pak to, co je rizikem pro člověka a jeho blahobyt). Pokud riziko, jež lidstvu hrozí může způsobit jeho zánik, jedná se o riziko existenciální (existential risk).
Jedním z hlavních teoretiků koncepce globálních rizik je Nick Bostrom, profesor filozofie na Oxford University. V knize, editované Bostromem, Globální katastrofická rizika (Global Catastrophic Risks)[1] jsou podchycena ta rizika, jež ohrožují, nebo za určitých okolností hrozit mohou, lidský blahobyt a rozvoj, popř. lidstvo a život na planetě jako celek. Bostrom poukazuje na fakt, že většina druhů, která kdy žila na lidské planetě (přes 99%) vyhynula. Z toho se dá vyvodit, že lidský druh může potkat to samé.
Rizika, jež nám hrozí je možné rozdělit podle jejich povahy (příčiny) a to na antropogenní a bez zavinění člověkem, přičemž u některých není zcela zřejmé, jaký na ně má lidská činnost vliv (např. rozsáhlé záplavy u nichž se neví, zda jsou zapříčiněné lidskými zásahy či se jedná o přirozené cykly). Existenciální rizika, která by zapříčinila vyhynutí lidského rodu, mohou mít podle některých vědců spíše antropogenní příčinu.[2][3]
Mezi nejzávažnějšími antropogenními riziky je zmiňována především umělá inteligence, která pokud nebude dobře podchycena a postavena na dobrém hodnotovém rámci, může být pro lidstvo fatální.[4] Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenní příčiny), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.
Globální rizika mapuje od roku 2005 každoročně studie Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) před výročním setkání v Davosu. Studie je vydávána pod názvem Zpráva o globálních rizicích (Global Risks Report). Ve studii jsou rizika dělena do pěti základních kategorií: ekonomická, environmentální, geopolitická, sociální a technologická. Řada rizik má ovšem komplexní povahu a přes odlišnou příčinu může ovlivnit (způsobit) rizika v jiných kategoriích.
Platí, že globální problém vzniká ,,z lokálních nebo regionálních příčin se promítá do globálních poruch biosféry, my proto potřebujeme řešení jak místní, v regionálním měřítku, ale i v měřítku planety."[5] Otázkou ovšem zůstává, jaké by toto řešení mělo být, jedním z řešení je intenzivní spolupráce mezi jednotlivými státy.
https://en.wikipedia.org/wiki/Global_Risks_Report
Global risk
Global catastofic risk
Globální rizika atd.
- ↑ Global Catastrophic Risks. 1 edition. vyd. [s.l.]: Oxford University Press 576 s. Dostupné online. ISBN 9780199606504. (English)
- ↑ BOSTROM, Nick. Existential Risk Prevention as a Global Priority [online]. Future of Humanity Institute [cit. 2013-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Frequently Asked Questions [online]. Future of Humanity Institute [cit. 2013-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOSTROM, Nick; RYAN, Napoleon. Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies. MP3 Una edition. vyd. [s.l.]: Audible Studios on Brilliance Audio Dostupné online. ISBN 9781501227745. (English)
- ↑ www.udrzitelny-rozvoj.cz [online]. www.udrzitelny-rozvoj.cz [cit. 2016-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéExistential Risk Prevention as Global Prioritynení určen žádný text