Kauza zámku Jezeří

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Kauza zámku Jezeří
Základní informace
Místo a rozsah Jezeří, Mostecko, SČ
Téma Kulturní památka, těžba surovin
Princip konfliktu nebo spolupráce Ohrožení památky postupující těžbou hnědého uhlí
Časový údaj 1945 - dosud
Komunikace
Úloha vědy a vědců
Výsledek
Kontakt
Stránky zámku

[[Kategorie:Kauza {{{dořešena}}}]]

Podstata případu

Postupná devastace a ponechání památky osudu, mj. i díky těžbě hnědého uhlí pod svahy Jezeří. Těžba uhlí je vedena silným ekonomickým zájmem, a napříč režimy prováděna bez ohledu na rizika a dopady; výjimkou je rok 1991, kdy byly prosazeny tzv. Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách (závazné usnesení vlády České republiky č. 444). Negativní dopady těžby i tak představují ztrátu pro kraj z hlediska přírody, kultury a jeho historické paměti.

Postupující těžba v blízkém Velkolomu ČSA se přiblížila i pod Jezeří a začala ohrožovat blízké svahy Krušných hor sesuvy. Komunistický režim by úbočí svahů obětoval, jednou z překážek těžby však byl zámek, který by sesuvu podlehl také. Na jeho obranu vystoupil RNDr. Jan Marek, který geofyzikálními výpočty prokázal, že přiblížení těžby ohrožuje svahy, a prosadil zachování tzv. ochranného pilíře pod zámkem – kopce, na kterém je arboretum. Vědecké argumenty tak dočasně zvítězily nad mocenskou svévolí.

Zámek prosperoval jako kulturní centrum do druhé světové války (poslední majitelé – Lobkowiczové). Za války vězení pro prominentní osobnosti z řad Spojenců. Po válce sídlo armády; od 60. let plány na rekonstrukci, avšak zanedbaný stav zámku se neešil kvůli neujasněné situaci v těžební činnosti Severočeských hnědouhelných dolů (správa zámku tehdy měla zákaz provádět i běžnou údržbu). V 70. letech plány na rozšíření dolů až pod svahy Krušných hor, tehdy průzkum stability svahů pod vedením dr. Jana Marka. Ještě v polovině 80. let ale z důvodu těžby uhlí byla tato památka určena k likvidaci. Příprava demolice naštěstí nebyla uskutečněna (na rozdíl od královského města Mostu), zámek byl jen odsouzen k pomalému chátrání. Jeho hodnota byla zpochybňována a také na mapách, vydaných v té době, bychom jej marně hledali (viz http://www.zamek-jezeri.cz/historie-zamku/obdobi-nejvetsiho-ohrozeni/ Historie zámku).

Aktéři – místní hráči

  • Zámek a jeho lidé – Hana Krejčová
  • Důl ČSA - Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal
  • Společnosti Litvínovská uhelná a.s poskytla dar cca ve výši 750 tis. Kč na zabezpečení dokumentace potřebné pro obnovu arboreta zámku Jezeří (viz)
  • Sdružení za záchranu (obnovu) Jezeří – 1986 (1989); Jan Marek, Petr Pakosta aj. jako jeho protagonisté. Dnes ji téměř neexistující sdružení, jehož členové se dlouhodobě zasazovali o záchranu zámku. Volili politické prostředky a vědecky podložené argumenty, viz.
  • Národní památkový ústav v Ústí nad Labem – vydává odborná vyjádření vůči státní správě a v zajišťuje odborný dohled při obnově; spravuje památkový objekt & zajišťuje chod a údržbu památky; dokumentuje památkový fond.
  • Greenpeace – akce a blokády, viz
  • Obec Horní Jiřetín – místostarosta Vladimír Buřt (cena Ivana Dejmala a Josefa Vavrouška)
  • Občanské sdružení Kořeny za záchranu Horního Jiřetína

Úloha vědy a vědců

Výzkum stability krušnohorských svahů, který provedl RNDr. Jan Marek[1] [2] [3], vedl k zachování zámku i vytvoření ochranného pilíře s arboretem. Následně byla publikována studie Územní ekologické limity těžby v SHP, jejímiž autory byly přední osobnosti ekologického hnutí i vědy. [4]

Závěr

V průběhu let (od druhé světové války až dosud) docházelo k postupné devastaci památky, jejímu zpochybnění jakožto symbolu a kulturního centra kraje. Díky rozšiřování těžby uhlí se postupně omezovaly přístupové cesty a samozřejmě tak kraj ztrácel rekreační potenciál i zájemce o návštěvu této své dominanty.

Důvodem tohoto vývoje bylo prosazování silných ekonomických zájmů, a to mocenskou cestou, pod ideologickým hávem měnícím se za různých režimů (často hájícím „národní zájmy“ proti zájmům regionu). Limity těžby měly být omezujícím faktorem, staly se však předmětem politických sporů. V období po odsunu německé části obyvatelstva byla narušena sociální struktura kraje, což mělo za následek malou participaci místních a regionálních aktérů ve společenském dění.

Ani v současné době neexistuje skutečně silný aktér, který by prosadil zásadní ochranu tohoto kulturního dědictví – například nalezením nové funkce objektu jakožto školicího střediska atd.

Dialog mezi aktéry je spíše zablokován, a protože v místním kontextu dochází ke střetu silných zájmů, při jejichž „řešení“ se uplatňuje mocenský boj. Ve sledovaném historickém období se objevili aktéři, kteří záchranu zámku prosadili, a to na základě vědecky podložených argumentů (stabilita krušnohorských svahů), a díky apelu na historickou hodnotu objektu – vznikl Spolek pro záchranu (později obnovu) Jezeří. Představitelé Spolku našli cesty, jak komunikovat s představiteli (komunistického) režimu a ovlivňovat tak rozhodovací procesy. V r. 1987 vypracován projekt na záchranu objektu a rekonstrukce pomalu pokračují. Současný stav lze charakterizovat jako mírnou ochranu památky (objekt je ve správě Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem). Perspektiva kraje v jeho blízkém okolí je však nejistá díky postupující těžbě a možnosti prolomení jejích limitů.

Odkazy

  1. Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 1 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_1.pdf
  2. Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 2 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_2.pdf
  3. Marek Jan: Inženýrskogeologické mapování a geologické poměry v okolí úpatí Krušných hor http://www.geology.cz/sbornik/hydrogeologie/20/20_3.pdf
  4. Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9 [online] [cit 2013-11-10] dostupné na http://www.koreny.cz/news/uzemni-ekologicke-limity-tezby-v-shp/

Literatura

Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal

Těžební limity na Wikipedii (včetně map)

Marek, J. (1994): Problémový okruh 2. Ohrožení horninového prostředí jv. svahů Krušných hor mezi Jezerkou a Jezeřím nestabilitou svahů a jeho důsledky pro rozvoj území, Stavební geologie - Geotechnika, Praha

Z médií

http://www.czp.cuni.cz/envigogika/index.php/cz/inspirace/2013/envigogika-2013-viii-1/794-pamet-a-krajina-kauza-zamku-jezeri

Velkolom ČSA v SHR (1, 2) 2013. Zdař Bůh.cz – stránky o českém hornictví http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-ceskoslovenske-armady-v-shr-1/; http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-2/ http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/sesuvy-pudy-ohrozuji-obce-mostecka

Dagmar Smolíková: Doly versus obce. Sedmá generace. 2004, č. 12. http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/13

Petr Pakosta, Vlastimil Waic: Měly by být těžební limity prolomeny? Literární noviny 02/2006

Alena Rulfová 2006. Mostecká uhelná společnost prohlásila, že v Horním Jiřetíně a Černicích těžit bude. Komentář, http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=756

Zdroje NNO