Nápověda:Regionální případové studie –obsahová struktura

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Případové studie (PS) regionálních problémů udržitelného rozvoje (UR) zaměřujeme na zkoumání procesů komunikace mezi různými názory a jejich představiteli – společenskými skupinami, jichž se problémy dotýkají.

Zaměření, téma PS regionálních problémů UR:

  • především nejednoznačné problémy rozvoje, kde je přítomen konflikt mezi různými zájmy
    • zkušenosti s vývojem problému a hlavní faktory, které jej ovlivňují
    • chyby minulosti a jejich důsledky
    • „dobrá“ řešení nejednoznačných problémů vyhovující více zájmovým skupinám.

Kdo a jak píše případové studie

  • PS se týkají zkušeností – jejich autoři by měli být přímými účastníky dění
  • Autor reflektuje vlastní aktivity v praxi, reflexe mu pomáhá tuto praxi zlepšit

Metoda popisu situace

  • sledujeme spíše procesy, než jejich výsledky
  • zaměřujeme se na vztahy a jejich povahu (hierarchie atd.), komunikaci mezi aktéry a jiné sociální charakteristiky

Celkové vyznění souboru PS

  • hledáme způsob, jak zlepšit komunikační rámce tak, aby se využil potenciál jednotlivých aktérů (jejich znalosti a zkušenosti)
  • s ohledem na roli vědy a vědců se snažíme zjistit, jak vytvářet policy rámce pro uplatnění jejich expertizy

Osnova

Vymezení tématu / problému

Stručný popis regionálního (environmentálně relevantního) problému a možné alternativní přístupy k řešení. Z hlediska životního prostředí nás zajímají rizika a ohrožení na regionální úrovni, a/nebo možné aktivity směřující k udržitelnému rozvoji. Jedná se o aktivity, které jsou realizované v daném regionu, nemusí však nutně řešit pouze konkrétní místní problém (mohou se týkat např. výroby biouhlu).

Toto je nejdůležitější část – pisatelé si musí položit „výzkumnou“ otázku, kolem které další popis rozvinou. Otázka by měla specifikovat problém tak, aby další části byly směřovány k jeho porozumění.

Sem patří další informace o (regionálně relevantním) kontextu, např. stručná historie, stav před vznikem problému a příčiny jeho vzniku.

Příkladem je environmentální kauza, jež je specifická pro zcela konkrétní (regionální) kontext, její význam je ale ideálně nadregionální – jako například kůrovec na Šumavě, nebo tradiční hospodaření v Hostětíně.

Hlavní události a současný stav „řešení“ problému

S ohledem na Vámi vymezený problém prosím popište, jak se vyvíjely události s ním související v čase, pokuste se najít kauzální souvislosti, ukažte, jak se vaše kauza postupně měnila a jaká je situace v současnosti. Pokud možno, zdůrazněte různé pohledy a zájmy, které se u problému střetávají – inspirujte se otázkami v analytické části.

Závěr

(Znovu) popište výsledný stav, rekapitulujte milníky, zdůrazněte sporné body, způsob komunikace o problému a jeho výsledky. Specifikujte vliv jednotlivých aktérů na vývoj situace, jejich (nevyužitý potenciální) přínos (zkušeností, expertiza atd.).

Zdůrazněte hlavní pozitiva a negativa současného řešení a předpokládaný vliv na budoucnost. Můžete ukázat či navrhnout scénáře budoucího vývoje a posoudit je ve světle zkušeností získaných v případové studii.

Jaké jsou nejdůležitější zkušenosti v rámci dosavadního řešení kauzy? Existují podobné případy jinde, se kterými lze případovou studii srovnat?

Otázky pro psaní PS a její analýzu

Autorům PS mohou analytické otázky pomoci zaměřit svou pozornost směrem žádoucím z hlediska celku vznikajícího souboru PS s regionální tematikou , ukázat souvislosti a vnitřní logiku konkrétního případu (pro popis v bodě 2), a také formulovat závěry (v bodě 4). Jejich zohlednění umožní případovou studii později analyzovat a srovnat s případy jinými. Výsledkem tvorby regionálních případových studií tak bude nejen čtivý text pro praxi, ale též základ pro analýzu ukazující obecné zákonitosti.

Z těchto důvodů se prosím pokuste během psaní PS stručně zodpovědět na tyto specifické otázky:

Identifikace (popis) hlavních aktérů

Zde věnujeme pozornost různým pohledům a přístupům, které se u našeho problému střetávají.

  • Identifikujte prosím nejdůležitější aktéry, kteří mají zájem na řešení problému a aktivně v tomto směru působí, např. státní instituce, soukromý sektor, nevládní organizace, místní občané, vysoké školy.
  • Z jejich popisu by mělo být zřejmé, jaké jsou jejich zájmy a motivy těchto zájmů,

Vymezení vztahů mezi těmito hráči

Zde se prosím vyjádřete k tomu, jak vidíte vzájemné vztahy mezi důležitými hráči – mocenské vztahy a hierarchie, sítě spolupráce atd.

  • Kdo je iniciátorem a jaký je jeho motiv a cíl? Má zájem na zachování nebo zlepšení kvality životního prostředí? Orientuje se na dlouhodobý přínos pro region a jeho udržitelný rozvoj, nebo preferuje krátkodobý užitek?)
  • Kdo je kompetentní vynést platné rozhodnutí? Má jasný motiv, cíl nebo preference, nebo je spíše neutrální? (stejně jako u iniciátora)
  • Jaké mají jednotliví aktéři prostředky k ovlivnění situace?

Role hráčů v rozhodování a při hledání řešení

  • Jak otevřený/uzavřený je rozhodovací proces = účastní se jej všichni zainteresovaní aktéři, kdo konkrétně a jakým způsobem?
  • Mají všichni zúčastnění stejný přístup k důležitým informacím?
  • Jedná se o princip rozhodování „shora“ nebo jsou brány v potaz i postoje a zájmy různých aktérů? Jakým formami a s jakým vlivem na konečné rozhodnutí? (např. od autokratického rozhodnutí jediným člověkem, po naprosto jednomyslné rozhodování, kde má každý právo veta)
  • Proměnil se nějak významně způsob/forma rozhodování v jeho průběhu? Je transparentní i pro nezúčastněné strany?
  • Participuje ten, kdo ponese odpovědnost za implementaci řešení? Hrají významnou úlohu názoroví vůdci?

Procesy komunikace

  • Funguje komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými skupinami?
  • Existuje prostor pro dialog? Dohází k dialogu tváří v tvář?
  • Jaké formy komunikace volí jednotliví aktéři a proč?
  • Je zde vzájemný respekt, sdílení zkušeností?
  • Mají možnost předložit všechny argumenty, které považují za relevantní?
  • Jedná se spíše o střet zájmů, který vede ke konfliktu nebo se daří hledat společné cesty řešení?

Role akademické sféry

  • Zvláštní pozornost prosím věnujte případné roli akademické a vědecké sféry. Jako roli hrají vědci ve Vašem případě?
  • Mají všichni aktéři přístup k expertnímu (vědeckému) poznání řešeného problému? Je tato znalost brána v potaz?
  • Lze také popsat případ, kde tento aktér chybí, a poukázat na tuto chybějící nenaplněnou úlohu

Dosavadní výsledky komunikace mezi aktéry

  • Dospěli aktéři k jasnému řešení situace? K jakému konkrétně. Jak je naplňováno?
  • Jaký měli jednotliví aktéři vliv ve vyjednávání?
  • Reprezentuje současný stav shodu mezi jednotlivými aktéry; seznámil se iniciátor/rozhodovací orgán se zájmy ostatních aktérů a byly brány do úvahy?
  • Došlo k zmírnění nebo k eskalaci střetu zájmů, či k vytvoření nového konfliktu? Nebo v opačném případě: přineslo proces vyjednávání potenciál pro budoucí spolupráci? Změnil se nějak přístup a chování jednotlivých aktérů?
  • Došlo k získání nějakého nového poznání na základě dosavadního řešení problému, případně k nalezení nějakého inovativního přístupu?
  • Jaký má současný stav řešení kauzy dopad na kvalitu životního prostředí a místní udržitelný rozvoj (včetně ekonomického hlediska, případně dopadů na lidské zdraví, vztahů mezi aktéry).

Scénáře budoucího vývoje

  • Jaké jsou možnosti vývoje v dané kauze, a co ve světle předchozích zkušeností znamenají?
  • Jak nejlépe zúročit zkušenosti z popsaného případu?
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nápověda:Regionální_případové_studie_–obsahová_struktura&oldid=12582“