Význam stromů

Význam stromů je velice důležitý pro biodiverzitu a fungování celého ekosystému naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě.

Význam

Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku

Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednout kvalitu vzduchu ve městech.

Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů

Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: evapotranspirací, odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace a odparem zachycených srážek (intercepce), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a transpiraci rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří klimatický systém Země.Vysoké teploty v městské zástavbě převážně v letních obdobích může vegetace snížit výparem vody i zastíněním. Na plochách pokrytých vegetací ze 30 % lze vypařováním rostlin snížit teplotu vzduchu dokonce až o 4 °C a naopak v zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu.

Snižování hlučnosti

Hluk je ve městech považován za jeden ze základních stresorů. Za největší zdroje hluku jsou doprava, průmysl a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. Koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této energie odrážejí a rozptylují.

Proudění vzduchu

Stromy jako Větrolamy jsou obvykle vysazovány především v ploché krajině, protože v městském prostřední je proudění větru sníženo městskou zástavbou. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem) např topolů. Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20 násobku výšky.

Psychohygienická a rekreační funkce

Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998).

Produkce dřevin

Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie.

Nepřátelé stromů

Odlesňování

V aktuálním roce 2019 je velkým tématem ve světě právě odlesňování. V amazonském pralese byl zaznamenán rekordní počet požárů založených člověkem, tyto požáry dosahovali takové velikosti že byli možné pozorovat z vesmíru.K dalším velkým požárům došlo v Austrálii, kdy stovky požárů uvalili Sydney do mlhy hustého kouře a úřady tak doporučili lidem nevycházet ani z domovů.

Kůrovcová kalamita

Kůrovcová kalamita v 21. je největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Začala v roce 2015 na severní Moravě, kde kůrovec začal napadat suchem oslabené smrky.

Zajímavosti

Zvýšení hodnoty majetku

- Dle empirické studie z Finska vzroste hodnota majetku o 4,9% v případě že do vzdálenosti jednoho kilometru je dostupný městský les. Další zdroje uvádí nárůst hodnoty majetku až o 20%

- Jako reakce na odlesňování vznikají po celém světě kampaně které si kladou za cíl výsadbu stromů. Na stránce Helptrees.org za každý darovaný dolar plánují vysadit strom. Cílem je vysadit 20 000 000 stromů a od května roku 2019 kdy organizace vznikla do listopadu téhož roku se podařilo vybrat neuvěřitelných 16 000 000 dolarů a částka stoupá. ČR není vyjímkou a čím dál více lidí, organizací a dokonce i firem projevuje zájem o vysazování stromů.

Odkazy

Literatura

HURYCH, V. Význam zeleně pro člověka In – Tvorba zeleně (Sadovnictví – Krajinářství). Mělník : Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. 303 s. ISBN 978-80-247-3605-1

Extérní odkazy

Výsadba stromů ve světě (Teamtrees.org )

Výsadba stromů u nás (Sázímebudoucnost.cz)

Výsadba ovocných stromů (milionstromů.cz)

Arnika

Urban forest

Strom na wikipedii

Monitoring kůrovce (Kůrovcová mapa)