Enviwiki

Udržitelnost univerzity

Univerzity hrají velmi důležitou roli v prosazování principů udržitelného rozvoje a v řešení současné klimatické krize, a vyspělé univerzity si tuto úlohu plně uvědomují a jejich strategie udržitelnosti jsou důležitou složkou jejich aktivit, kterou se přihlašují také ke společenské odpovědnosti

Okruhy udržitelnosti univerzityEditovat

Byly identifikovány 4 okruhy, ve kterých akademické instituce hrají důležitou úlohu k prosazování udržitelnosti:[1][2][3]

  • Výzkum - od odborného výzkumu v jednotlivých oborech, důležitých pro udržitelnost, přes vlastní výzkum udržitelnosti po přenos poznatků do praxe
  • Vzdělávání - od vzdělávání všech svých studentů o aktuálních problémech udržitelnosti a klimatické změny po úlohu v dalším vzděláváním veřejnosti
  • Vlastní provoz univerzity - od úspor energií a materiálů, využívání obnovitelných zdrojů, udržitelnou mobility, po participativní zapojení pracovníků i studentů do těchto aktivit
  • Společenská úlohy univerzity - univerzity hrají důležitou roli ve vztahu k politikům, administrativě, obcím i občanům.

Hodnocení zapojení univerzit podle SDGEditovat

Varování vědců o nebezpečích změny klimatu jsou stále varovnější, vědci jasně ukazují, že pokud drasticky nesnížíme emise uhlíku, mohlo by to mít pro planetu vážné následky, stejně jako ukazují na nutná opatření k ochraně biodiverzity. Mnoho univerzit poskytuje skvělé příklady toho, jak bojovat proti změně klimatu tím, že se zavazuje nulové emise uhlíku, opravuje budovy, aby byly energeticky účinnější, a vyzbrojuje studenty znalostmi a dovednostmi provádět individuální změny.[4] K hodnocení aktivit univerzit v této oblasti byl také organizací "The University Rankings" vytvořen žebříček. I v tomto žebříčku jsou na předních místech hodnoceny americké univerzity, ale v první desítce jsou i evropské Newcastle University a University of Southampton ve Velké Británii a KTH Royal Institute of Technology ve Švédsku. Z českých univerzit se umístila Česká zemědělská univerzita[4] na 64. místě, VŠCHT a Palackého univerzita jsou na 101.–200. místě. Univerzita Karlova se do hodnocení nedostala.[4]

Spolupráce univerzit s regionyEditovat

Příkladem spolupráce univerzit s regiony jsou Regionální centra expertízy, které akredituje Univerzita OSN v New Yorku. Ta definuje jejich úlohu takto:[5]

"Planeta čelí řadě výzev udržitelnosti, od změny klimatu a rychlého vymírání druhů až po nezbytnou úpravu našich vzorců spotřeby. K řešení každé z těchto otázek existují mezinárodní platformy: Posláním Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je celosvětové snižování emisí skleníkových plynů, přičemž je třeba mít na paměti, že se musí jednat na místní úrovni; 10letý rámcový program pro udržitelnou spotřebu a výrobu (10YFP na SCP), který zkoumá způsoby, jak se chování spotřebitelů a vzory průmyslové výroby mohou posunout směrem k udržitelnějšímu využívání zdrojů planety; a Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) a mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), obě platformy spojují vědce a tvůrce politik v misi na ochranu světové bioty."

V České republice bylo ustaveno v roce 2017 Regionální centrum expertízy Česko. Toto RCE koordinuje Centrum pro otázky životního prostředí UK.[6]

Sítě univerzit pro udržitelnostEditovat

Univerzity se ve světě sdružují do různých sítí, které pomáhají ve společném prosazování udržitelnosti. Příklady těchto sítí jsou například

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

Příklady zpráv o udržitelnosti univerzityEditovat

Další sítě se zapojením univerzitEditovat

Možnosti certifikace z hlediska udržitelného chování a uhlíkové neutralityEditovat

Další zajímavé zdrojeEditovat

  • GRINDSTED, Thomas Skou. Sustainable Universities From Declarations on Sustainability in Higher Education to National Law. SSRN Electronic Journal. 2011. Dostupné online [cit. 2019-11-28]. ISSN 1556-5068. DOI:10.2139/ssrn.2697465. (anglicky) 
  • ADAMS, Richard; MARTIN, Stephen; BOOM, Katy. University culture and sustainability: Designing and implementing an enabling framework. Journal of Cleaner Production. 2018-01, roč. 171, s. 434–445. Dostupné online [cit. 2019-11-28]. DOI:10.1016/j.jclepro.2017.10.032. (anglicky) 
  • Leading practice publication : professional development of university educators on education for sustainable development in European countries. Prague [etc.]: Charles University Environment Center 133 str. s. Dostupné online. ISBN 978-80-87076-22-4, ISBN 80-87076-22-2. OCLC 945448612 
  • URQUIZA GÓMEZ, Francisco; SÁEZ-NAVARRETE, César; RENCORET LIOI, Solange. Adaptable model for assessing sustainability in higher education. Journal of Cleaner Production. 2015-11, roč. 107, s. 475–485. Dostupné online [cit. 2019-11-28]. DOI:10.1016/j.jclepro.2014.07.047. (anglicky) 

ReferenceEditovat

  1. ↑ Sustainability. ethz.ch [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ FELIX. Green Office Movement [online]. 2019-03-22 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SOINI, Katriina; JURGILEVICH, Alexandra; PIETIKÄINEN, Janna. Universities responding to the call for sustainability: A typology of sustainability centres. Journal of Cleaner Production. 2018-01, roč. 170, s. 1423–1432. Dostupné online [cit. 2019-11-28]. DOI:10.1016/j.jclepro.2017.08.228. (anglicky) 
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Top universities for climate action. Times Higher Education (THE) [online]. 2019-04-03 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RCE Vision and Mission | RCE NETWORK. www.rcenetwork.org [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ O RCE Česko. rce.czp.cuni.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ About. copernicus-alliance.org [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Members. copernicus-alliance.org [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ International Sustainable Campus Network - Home. ISCN [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udržitelnost_univerzity&oldid=23617“