Udržitelná proměna regionu Štýrský Vulkanland
| Udržitelná proměna regionu Štýrský Vulkanland | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Místo a rozsah | Štýrský Vulkanland: oblast s rozlohou 1,157 km² a populací kolem 104,000 lidí (STATISTIK AUSTRIA, 2010). |
| Téma | úspěch v prosazování udržitelného rozvoje regionu (uskutečnění vize) |
| Princip konfliktu nebo spolupráce | na základě analýzy místních možností byly určeny nemateriální hodnoty, které mohou orientovat zájem a aktivity místních obyvatel; dále byl podpořen proces participace a vytváření nové identity |
| Časový údaj | 1994 |
| Komunikace | |
| Probíhá komunikace? | probíhá |
| Jaká je komunikace | konstruktivní |
| Forma komunikace | tváří v tvář |
| Úloha vědy a vědců | |
| aktivní zapojení | |
| Výsledek | |
| Kauza | dořešena |
| Dopad na žp | pozitivní |
| Dopad na místní komunitu | pozitivní |
| Další info | |
| více informací zde | |
| Kontakt | |
| Michael Ober, MSc, University of Graz, michael.ober@stud.uni-graz.at, nebo zde | |
Podstata případuEditovat
Štýrský Vulkanland (území na hranicích mezi prosperující západní částí Rakouska a jeho chudými původně komunistickými sousedy) byl v nedávné minulosti odříznutou a neperspektivní oblastí z hlediska ekonomického i sociálního – a dnes zažívá ekonomický boom. Region do druhé poloviny 90. let minulého století trpěl nízkou zaměstnaností, špatnou úrovní vzdělání, měl v rámci Rakouska nejnižší příjmy, žádný průmyslový rozvoj, žádnou infrastrukturu, a důsledkem toho všeho bylo nízké sebevědomí jeho obyvatel. Experti na regionální rozvoj mu předpovídali temnou budoucnost, pokles populace; chování lidí ukazovalo na to, že nemají žádnou perspektivu. Všichni čekali na vnější pomoc ve formě velkých investorů a externího poradenství.
Ke změně začalo docházet z iniciativy několika regionálních aktérů, kteří se rozhodli prosadit vizi jeho rozvoje založenou na nemateriálních hodnotách, tedy také změně způsobů „měření pokroku“. Analýzou situace došli tito iniciátoři k závěru, že velké ekonomické projekty nepřinášejí obvykle trvale udržitelná řešení nebo nerozvíjejí potřebné schopnosti obyvatel. Cílem se stalo posílit jejich novou identitu založenou na vědomí místních hodnot, což se za 15 let trvání projektu podařilo: 79 místních obcí dnes úspěšně rozvíjí místní, „zelené“ a soběstačné podnikání, a tento proces pokračuje, neboť cílem do roku 2025 je dosáhnout energetické soběstačnosti. Za svůj unikátní přístup získal tento regionální projekt European Village Renewal Price v roce 2004, Eden Eward v roce 2008, a byl nominován na Attersee Award v roce 2009.
Aktéři – místní hráčiEditovat
Původní myšlenka projektu vzešla od několika jednotlivců, kteří dnes projekt řídí. Tito lidé zodpovídali za celý proces a účastnili se každého jeho kroku, což se nakonec ukázalo jako podstatné pro úspěch. Tito iniciátoři pevně věřili tomu, že venkovské oblasti dokáží o své budoucnosti rozhodovat samy, a postavit svou budoucnost na odlišných hodnotách. Nové vnímání založené na nemateriálních hodnotách bylo výsledkem nových znalostí, které jsou přinesla analýza těchto odborníků zvnějšku.
Místní lidé – v začátcích se projektu účastnila 1 obec s 200 obyvateli, kde proběhlo několik formálních školení, seminářů atd., jejich výsledkem byl osobnostní rozvoj a zvýšení celkového povědomí.
Projektový tým začal od r. 1999 analyzovat situaci z hlediska slabin a silných stránek regionu, a zkoumal oblasti jeho kompetencí. Od r. 2000 pak řídil fázi, kdy se vize měla uplatnit, tedy kdy se místní obyvatelé měli s touto vizí identifikovat. Postupně tak měli získávat zpět svou sebedůvěru a důstojnost, což se projevovalo i v oblasti ekonomické (vznikl regionální koncept marketingu, postavený na těchto hodnotách).
KomunikaceEditovat
Jak uvedeno výše, základem úspěchu byla těsná spolupráce s místními obyvateli a účast projektového týmu ve všech aktivitách projektu a regionu.
Úloha vědy a vědcůEditovat
Základem projektu byl pohled zvenčí, analýza situace, a postupné vyváření nových znalostí. Procesy transformace k udržitelnosti pak s těmito novými myšlenkami a znalostmi těsně souvisely. Práce s nově získanými poznatky se stala nástrojem učení, které napomáhá regionálnímu rozvoji a meziregionální spolupráci. Tyto procesy měly také co dělat s hodnotami – na konci projektu byly formulovány nejdůležitější společné hodnoty pro nezávislý život, práci a podnikání v regionu.
ZávěrEditovat
Z historického pohledu musel region Štýrského Vulkanlandu čelit různým problémům – obyvatelé museli vždy znovu začínat budovat svou existenci. Výsledkem je ovšem silný emocionální vztah ke svému životnímu prostoru a určité regionální zvláštnosti (srov. KERSCHBAUMER/KOBALD 2003, s. 67) – to se nakonec ukázalo jako důležitý faktor úspěchu v procesu transformace.
Iniciátoři projektu věřili tomu, že lidský talent, nemateriální hodnoty a přírodní zdroje mají také svůj ekonomický potenciál. Bojovali s předsudkem, že čím více člověk vlastní, tím je spokojenější. Analyzovali místní situaci a došli k závěru, že region potřebuje silnou vizi. Prosadili nový přístup spočívající na posílení hodnot, které nejsou v souladu s konzumní společností, a soustředili se na vnitřní uspokojení a nemateriální potenciál lidí, například jejich dovednosti atd. Svou vizi postupně operacionalizovali – rozdělili ji na dílčí cíle zahrnující požadavky běžného života, podnikatelů atd., a v těchto oblastech navrhli inovace. Tím objevili oblast regionální „kompetence“ a překonali „duchovní vyprázdněnost“ lidí, ztrátu jejich spojení s krajem.
Místní obyvatelé se postupně s těmito cíli identifikovali, vytvořili si novou regionální indentu Štýrského Vulkanlandu, a získali zpět sebevědomí a důstojnost.
