45
editací
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==Definice== | ==Definice== | ||
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref> | V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref> | ||
| Řádek 10: | Řádek 8: | ||
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení. | **Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení. | ||
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/> | **'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/> | ||
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy | Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce. | ||
==Disturbanční režim== | ==Disturbanční režim== | ||
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/> | Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/> | ||
| Řádek 18: | Řádek 15: | ||
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/> | Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/> | ||
==Pohromy a katastrofy== | ==Pohromy a katastrofy== | ||
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná. | Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů. | ||
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> | Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci. | ||
== Témata == | == Témata == | ||
*[[Biodiverzita]] | |||
*[[Ekologie]] | |||
*[[Střední narušení]] | *[[Střední narušení]] | ||
| Řádek 28: | Řádek 27: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Externí odkazy === | |||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze| Eroze – Wikipedie] <br /> | |||
[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof] | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
| Řádek 35: | Řádek 37: | ||
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br /> | *Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br /> | ||
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br /> | *Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br /> | ||
[[Kategorie:Skupina D]] | [[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]] | ||