45
editací
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
==Dělení disturbancí== | ==Dělení disturbancí== | ||
Disturbance lze dvěma způsoby rozdělit dle jejich příčiny na biologické a fyzikální nebo na přirozené a antropogenní (způsobené člověkem). | Disturbance lze dvěma způsoby rozdělit dle jejich příčiny na biologické a fyzikální nebo na přirozené a antropogenní (způsobené člověkem). | ||
Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení. | *Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení. | ||
Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů. Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí. | *Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů. | ||
Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.<ref name="Sousa"/> Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce. | *Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí. | ||
*Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.<ref name="Sousa"/> | |||
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce. | |||
==Disturbanční režim== | ==Disturbanční režim== | ||
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například primární a sekundární produkci, akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/> | Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například primární a sekundární produkci, akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/> | ||