88
editací
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít jako zdroj alternativní energie. | Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít jako zdroj alternativní energie. | ||
== Anaerobní digesce == | == Anaerobní digesce == | ||
| Řádek 8: | Řádek 9: | ||
* acetogeneze | * acetogeneze | ||
* methanogeneze | * methanogeneze | ||
== Provoz bioplynové stanice == | == Provoz bioplynové stanice == | ||
| Řádek 22: | Řádek 24: | ||
* stálá teplota | * stálá teplota | ||
* vhodné složení substrátu | * vhodné složení substrátu | ||
== Produkty anaerobní digesce == | == Produkty anaerobní digesce == | ||
| Řádek 30: | Řádek 33: | ||
* '''Fugát''' | * '''Fugát''' | ||
:Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. | :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. | ||
== Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí == | == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí == | ||
| Řádek 35: | Řádek 39: | ||
Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly. <ref>STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.</ref> Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě. | Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly. <ref>STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.</ref> Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě. | ||
==DESATERO BIOPLYNOVÝCH STANIC== | ==DESATERO BIOPLYNOVÝCH STANIC== | ||
| Řádek 63: | Řádek 68: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||