Bioplynová stanice: Porovnání verzí

Přidáno 205 bajtů ,  24. 11. 2008
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít k energetickým účelům.
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít k energetickým účelům.


== Anaerobní digesce ==
== Anaerobní digesce ==
Anaerobní digesce je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě, například v mořských usazeninách, rašeliništích, na rýžových polích, nebo na skládkách odpadů. Řízená anaerobní digesce je jednou z metod pro zpracování bioodpadu.
Anaerobní digesce je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.
Celý proces probíhá ve čtyřech fázích:
Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:
* hydrolýza
* hydrolýza
* acidogeneze
* acidogeneze
Řádek 11: Řádek 11:
== Provoz bioplynové stanice ==
== Provoz bioplynové stanice ==
=== Substráty ===
=== Substráty ===
V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a další odpady z živočišné výroby, odpady ze zeleně a rostlinné výroby, odpady ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Stále více se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.
V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.


=== Technologie ===
=== Technologie ===
Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a dále využit.
Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.


=== Podmínky procesu ===
=== Podmínky procesu ===
Řádek 34: Řádek 34:
   
   
== Zdroje ==
== Zdroje ==
BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.
1. BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.
 
2. KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.
 
3. PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
88

editací