Cyklonální příliv: Porovnání verzí

Vane-li silný [[w:cs:Vítr|vítr]] nad mořem dlouho a po dlouhé dráze jedním směrem, tlačí tím směrem i [[Voda|vodu]], a tak může dojíti k zvednutí [[w:cs:Hladina moře|hladiny]] na [[w:cs:Pobřeží|pobřeží]] i o několik metrů a současně s tím může probíhat mohutný [[w:cs:Mořská vlna|příboj]]. Nastane-li to současně s nejvyšším [[w:cs:Slapové jevy|přílivem]], bývají dopady tragické jako např. v případě [[w:cs:Hurikán|hurikánů]] (tj. tropických cyklón) v Karibiku v roce 2017 či zničení města [[w:cs:Tacloban|Taclóban]] na [[w:cs:Filipíny|Filipínách]] roku 2013.  

Anglický termín (a vědecký název) samotného větrem působeného jevu je '''[[w:En:Storm surge|Storm surge]]''', které označuje jak proces transportu vody a zvyšování hladiny, tak i rozdíl hladin oproti stavu bez větru. Německý výmluvný a jednoznačný termín je [[w:de:Windstau (Hydrologie)|'''Windstau''']], zvýšení hladiny vlivem větru. Anglické ''Storm zde označuje velkou tlakovou níži'', nikoliv vítr právě "síly" 11 dle [[w:cs:Beaufortova stupnice|Beaufortovy stupnice]].<ref>{{Citace periodika

| titul = Storm {{!}} meteorology

}}</ref>.

Nejhorší a tudíž i nejsmrtelnější zaznamenaný cyklonální příliv byl způsoben [[w:cs:Cyklón Bhola|cyklonem Bhola]], který v roce 1970 zabil v oblasti [[w:cs:Bengálský záliv|Bengálskeho zálivu]] až 500 000 lidí. Nízko položené pobřeží Bengálského zálivu je totiž obzvláště citlivé na vzestupy hladiny moří způsobené tropickými cyklónami.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Remembering Katrina - Learning and Predicting the Future {{!}} News - NASA Solar System Exploration

Ekonomické ztráty způsobené tajfunem Haiyan se odhadem vyšplhaly na 14 miliard amerických dolarů (USD).

[[w:cs:Galvestonský hurikán|Galvestonský hurikán]] z roku 1900, zaznamenaný jako [[w:cs:Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů|hurikán 4. kategorie]], který zasáhl texaské město [[w:cs:Galveston|Galveston]], vedl podél pobřeží zničující příliv a se svými 6 až 12 tisíci obětmi se stal nejsmrtelnější přírodní katastrofou, která kdy zasáhla Spojené státy americké.<ref>{{Citace periodika

| příjmení =  

}}</ref> Dřívější z rekordních vzestupů hladiny vody za bouře se vyskytl tamtéž, a to při [[w:cs:Hurikán Camille|hurikánu Camille]] v roce 1969 s cyklonálním přílivem dosahujícím 7,5 metru. Také v [[w:cs:New York|New Yorku]] došlo k cyklonálnímu přílivu, a to konkrétně v roku 2012 při [[w:cs:Hurikán Sandy|hurikánu Sandy]]. Tento příliv dosahoval výšky až 4,2 metru.

[[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]] běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu [[w:De:Liste der Sturmfluten an der Nordsee|Liste der Sturmfluten an der Nordsee]], aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = (BSH)

}}</ref>. Zprávy dokonale popisují jak děje, tak i změny výšek hladiny slapové a větrné, jako např. ta z října 2017 [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf].

{{Viz též|w:cs:Slapová síla}}

Na změně výšky [[w:cs:Slapové jevy|přílivu]] během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:

| příjmení = Harris

| jméno = Lee D.

| datum přístupu = 21.12.2017

}}</ref>

Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden [[Bar (jednotka)|milibar]] (hPa).<ref name=":0" />

Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v [[w:cs:Estuár|estuáriích]] (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.<ref name=":0" />

[[Soubor:Sloshrun.gif|náhled|Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti [[Florida|Floridy]]]]Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký [[Kontinentální šelf|šelf]] či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží [[Florida|Floridy]]. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od [[w:cs:Palm Beach County|Palm Beach County]], tak tam leží až 30 km východně od [[w:cs:Florida Keys|Florida Keys]].  

}}</ref>

Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží [[w:cs:Tichý oceán|Pacifiku]] a [[w:cs:Aljaška|Aljašky]] a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u [[w:cs:Bouře století|Bouře století]].

V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky [[w:cs:Hurikán Ida|Hurikánu Ida]] na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v [[w:cs:Nor'easter|Nor'easter]]. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako [[w:cs:Chesapeakská zátoka|Chesapeakská zátoka]]. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.

Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v [[w:cs:Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení =  

}}</ref> Takové mokřady mohou být využity k pohlcování odtoku a přílivů bez poškození konstrukcí, přičemt zároveň chrání klasické konstrukce ve vyšších nadmorských výškách, pokud hráze zabraňují většímu proniknutí přílivu.  

V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než [[w:cs:Hurikán Irma|Hurikán Irma]] dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Sanchez

}}</ref> tedy snížení hladiny. Lze je tedy výmluvně nazývat '''cyklonální odliv'''.

Základ článku vznikl překladem z anglické wikipedie - hesla [[w:En:Storm surge|Storm surge]], který pořídila studentka se zkratkou Rebeka93

<references />

[[Kategorie:Klima]]