1 550
editací
m
bez shrnutí editace
(+ další obrázky) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
==Alpenverien== | ==Alpenverien== | ||
[[Soubor:Alpenverein Logo 4c pos.jpg|náhled|Logo Rakouského Alpenvereinu]]Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských | [[Soubor:Alpenverein Logo 4c pos.jpg|náhled|Logo Rakouského Alpenvereinu]]Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských Alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je nastavení správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref> | ||
ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod. | ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
===Doprava=== | ===Doprava=== | ||
[[Soubor:Zajištěná cesta v Liezenských Alpách.jpeg|náhled|Zajištěná cesta v Liezenských Alpách]]Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně ( | [[Soubor:Zajištěná cesta v Liezenských Alpách.jpeg|náhled|Zajištěná cesta v Liezenských Alpách]]Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (Němci 43%, Rakušané 35%, Nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref> | ||
S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku]) | S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku]) | ||
Podobné důvody | Podobné jsou důvody vzniku lanových drah, což se děje hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy si jimi turisté krátí zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref> | ||
===Výstavba zajištěných cest=== | ===Výstavba zajištěných cest=== | ||