7 218
editací
Zajištěné cesty v rakouských Alpách: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
+ další obrázky
(→Nocování: + foto chaty) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
(+ další obrázky) |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
==Alpenverien== | ==Alpenverien== | ||
Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je nastaneví správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref> | [[Soubor:Alpenverein Logo 4c pos.jpg|náhled|Logo Rakouského Alpenvereinu]]Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein (ÖeAV). Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Snahou je nastaneví správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií. Dohoda vychází z Alpské úmluvy o ochraně Alp, platné od roku 1995, ratifikované Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Francií, Itálií, Monakem a Slovinskem. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. <ref>KOSCHUH, M. ''Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport'' (online). (vyd. 2013). Dostupné z: <nowiki>https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/</nowiki></ref> | ||
ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod. | ÖeAV se zasazuje o politiku udržitelného rozvoje a buduje v alpském regionu přirozenou konkurenceschopnost přírodního cestovního ruchu. Rozvíjí vybrané vesnice a regiony provozováním a udržováním [[Environmentální principy provozování horských chat od Alpenverein|horských chat]], přístřešků, cest, pastvin apod. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
===Doprava=== | ===Doprava=== | ||
[[Soubor:Zajištěná cesta v Liezenských Alpách.jpeg|náhled|Zajištěná cesta v Liezenských Alpách]]Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref> | |||
Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref> | |||
S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku]) | S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku]) | ||
| Řádek 27: | Řádek 26: | ||
===Nocování=== | ===Nocování=== | ||
[[Soubor:Karlsbader Hütte.jpeg| | [[Soubor:Karlsbader Hütte.jpeg|náhled|Karlsbader Hütte v Liezenských Alpách]]Nejčastěji lidé využívají k noclehu horské chaty, ať už soukromé, či ve vlastnictví nějakého horského spolku. Běžně je na těchto chatách zřízen prostor nesoucí název winterraum, který slouží jako nouzové nocležiště v době, kdy chata není v provozu. Pokud by turista zvažoval, že využije k přenocování vlastní stan, měl by se mít na pozoru. Přenocování ve volné přírodě může být lákavé, ale ve většině případech je v Rakousku nelegální. Kempování v lesní oblasti je zákonem zakázané. Kempování v oblasti alpské pustiny se řídí zvláštními předpisy, které jsou pro každou spolkovou zemi odlišné. V méně restriktivních oblastech je možné kempovat při získání povolení vlastníka půdy. Co se týká chráněných oblastí, předpisy se liší ovšem zpravidla pouze ve výši pokuty. Jedinou povolenou možností je nouzové bivakování (kvůli zranění, špatnému počasí, tmě). POZOR úmyslné bivakování je bráno jako kempování a je taktéž zakázáno. Pokuta za porušení těchto nařízení může dosáhnout až výše 14 500 eur. <ref>[https://www.alpenverein.at/portal/natur-umwelt/bergsport_umwelt/gesetzliche_regelungen.php Informace o kempování v horských oblastech Rakouska dostupné na stránkách Alpenvereinu zde:]</ref> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||