Komunikace o klimatických změnách: Porovnání verzí

}}</ref>.

Interpersonální komunikace o klimatických změnách je velmi důležitá pro budování podpory při hledání řešení a zavádění různých intervencí; ukazuje se, že diskuze položená na vědeckých argumentech vede jedince k většímu porozumění problému, zapojení se do občanských aktivit a jednodušší shodě lokální komunity na vhodných řešeních <ref>{{Citace periodika

| příjmení = Clayton

Pluralistická ignorace vede ke změně environmentálních postojů směrem k předpokládané normě, konformní změně chování a zmenšené ochotě diskutovat o životním prostředí. Jedinec se může spolu s ostatními dostat do „spirály ticha“. V té chvíli, kdy si hodně lidí myslí, že jsou se svým názorem v menšině a nemluví o něm, tak si i ostatní myslí, že jejich názor je menšinový a podporuje je to v tom zůstat potichu. Naopak napravování pluralistické ignorace pomocí poskytnutí faktů ohledně environmentálních postojů ostatních může jednotlivcovy proenvironmentální postoje a chování prohloubit <ref name=":0" />.

Komunikace o klimatických změnách je náročná a problematická. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je samotný problém klimatického oteplování. Jedná se totiž o dlouhodobý, pomalu progredující, abstraktní a komplexní typ problému. Jedinci očekávají, že následky uvidíme až někdy v budoucnosti, navíc nebude možné je vidět na jednom místě, ale budou rozptýlené. Jen málo lidí je přímo ovlivněno <ref name=":0" />.

}}</ref>. V rámci komunikace o problému je proto velmi tenká hranice mezi vyjádřením vážnosti klimatických změn a nutnosti jednat a poskytnutí naděje k vyřešení problému a možnosti ovlivnění problému svým chováním.

I když v posledních letech znepokojení ohledně klimatických změn u vědců, majitelů firem nebo zákonodárců vysoce stouplo, u široké veřejnosti zůstalo stabilní nebo se zvětšilo jen o málo. Tento fakt ukazuje na to, že dosavadní komunikační cesty nyní nejsou účinné. Proto se na efektivní komunikaci klimatických změn zaměřil nynější výzkum v rámci environmentální psychologie, sociologie a politologie a přišel s konkrétními doporučeními pro efektivní komunikaci klimatických změn <ref name=":0" />:

Identifikujte a snažte se porozumět jak hodnoty, identita, nahlížení na svět atd. různě ovlivňuje posluchačovu starost a zapojení související s klimatickými změnami a na základě toho přizpůsobte komunikaci.  

Začněte tam, kde jsou právě posluchači, s jejich nynějšími přesvědčeními a zkušenostmi s klimatickými změnami. Přes filtr dosavadního vědění a zkušeností pak totiž posluchači vnímají nové informace, které jim poskytnete.

Je dobré konfrontovat nesprávnost některých informací a přesvědčení, které posluchač má a nahradit je alternativními vědecky podloženými fakty. Dále je dobré preventivně působit a upozorňovat na různé nepravdivé informace na které posluchač může narazit, a možné způsoby, jak nepravdivé zprávy rozeznat.

Zaměřte zprávu a způsob její komunikace na posluchače, kterým chcete zprávu předat. Můžou tak být více znepokojeni lokálními důsledky klimatických změn, veřejným zdravím nebo etickou stránkou problému. Na základě toho přizpůsobte komunikaci klimatických změn. Zdůrazňujte spíše přínosy než možné ztráty způsobené ne/aktivitou.

Podporujte zapojení jedince do řešení problému a zdůrazněte, že jedinec může ovlivnit, jak se problém bude vyvíjet. Navrhněte konkrétní způsoby chování, které jedinec může zapojit do svého života. Je efektivnější mluvit o možném řešení než o důvodech vzniku problému a možných následcích.

Informace zasaďte do formy příběhů (např. namísto tiskových zpráv), ve kterém se budou objevovat lidské postavy podobné posluchačům a jejich schopnost řešit problémy, aby se jedinci dokázali k problému lépe vztahovat.

Zkuste zapojit sdělovatele, kteří už jsou spjatí s danými skupinami a komunitami, využijte jejich existující sociální sítě a komunikační kanály.

<br />

<references /><br />

<br />