Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí

Pojmem '''struktura''' označujeme v systémové teorii vztahy mez prvky, '''proces''' je pak sekvence konkrétních událostí. O '''strukturní nepravidelnostech''', hovoříme pokud pozorujeme chaotické uspořádání (nelineární, neuspořádané), jako geometrické útvary v přírodě (''mraky, linie pobřeží''), tyto nepravidelné útvary se nazývají '''[[w:cz fraktál|fraktály]]'''. V projektech zaměřených na ochranu životního prostředí (např. rekultivace CHKO) pak nalézá uplatnění tzv. fraktální geometrie, která má za úkol zasadit prvky (jezírka, cesy) vhodně do krajiny.

 

'''Sekvence''' vyvolává to, že události v rámci procesu jsou postaveny za sebou, napojují se na sebe. Procesy a vazebnost jsou tak na sebe napojeny. Procesy vykazují větší stálost i opakovatelnost (cykly fotosyntézy, nitrifikace). Událost může být krátkodobá i jednorázová (tsunami). Latentní struktura – typ struktury, která není pro systém viditelná, ale může se aktivovat, (např. listnatý strom na zimu opadá, ale ve větvičkách je latentní struktura, protože na jaře zase vyraší ale přes zimu to nevidíme).

Latentní funkce – není viditelná, ale může se aktivovat (např. reliéf ČR, ze všech stran jsme obklopeni horami, značná část hranic je obklopena horským masivem, v tuto chvíli tam jezdíme občas na lyže, ale při válečném konfliktu to bude výhodné, získá to obrannou funkci při pozemním konfliktu, hlavně to hrálo roli v historii)

 

Procesy mají své struktury. Zde slovo struktura procesu má jiný význam než struktura systému. Struktura a proces se odlišují díky času. Struktura je v jednom časovém momentu statická, lze ji zkoumat. Proces nemá význam zkoumat v jednom časovém momentu (např. v lese bylinné patro, stromové patro – struktura, statická).

Sukcese  - proces, chce to z časového hlediska. Struktury udrží čas reverzibilní. Můžeme měnit, i navrátit do původního momentu (např. těžba uhlí nebo ropy, přírodní zdroje, ireverzibilní protože je to proces). Požár v pralese je reverzibilní, protože se to může navrátit do původního stavu. Procesy vykazují ireverzibilitu času, díky tomu, že se staví za sebou v čase a nemohou se stávat v čase směrem na zpět, něco proběhne a je to.

To že se vrátí do původního stavu je už další proces. Existují určitá uspořádání, ve kterých systém může umožnit dát vlastním procesům vyšší tempo ve srovnání s pro ně relevantními procesy prostředí ( s těmi podobnými). Tomu se říká akcelerace, česky zrychlení (např. vznik zemědělství, populace člověka začala růst, zrychlení, obdobně šimpazi, tam k akceleraci nedošlo, kdyby člověk nezačal se zemědělstvím, tak by produkce potravy nestačila).