Decoupling: Porovnání verzí

Decoupling (editovat)

Verze z 2. 5. 2010, 10:16

Přidáno 4 576 bajtů , 2. 5. 2010

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Oleguta

37

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-student vytvarim
+Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem „globalizace“.
+ Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby zátěž životního prostředí vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění emisí, produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující zátěž životního prostředí, „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu (HDP), který je zde brán jako indikátor kvality života.
+Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku HDP (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu HDP a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění.
+Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce OECD (Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj):
+ „hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů.
+Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď).
+Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo).
+Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě
+hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru
+ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným
+veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší
+procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme,
+jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše
+zmiňované rozevírání nůžek mezi vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či
+relativní.
+Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kdec), který je definován:
+Kdec = 1 – (indikátor zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (indikátor
+zátěže ŽP/indikátor ekonomické výkonnosti)začátek období
+K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kdec větší než 0. Maximální hodnota koeficientu
+je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové
+hodnoty (OECD, 2002).
+Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě
+se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru
+zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost),
+respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí
+(tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách
+nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická
+produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při
+tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký
+je vývoj jednotlivých indikátorů.